reklama
 
 

Po televizích budou Češi zřejmě měnit i rádia. Vláda schválila digitalizaci rozhlasu

24. 8. 2016
Vláda udělala první krok k digitalizaci rozhlasu. Ta by měla Čechům stanovit výměnu současných analogových přijímačů za nové digitální. Cílem změny je zvýšení počtu rozhlasových stanic nebo zlepšení kvality vysílaného zvuku. Hlavním přímluvcem digitalizace je Český rozhlas. Proti jsou ale komerční rádia, která se podle analytiků bojí příchodu nové konkurence. Zatím tak není jasné, zda k vypnutí analogového rádia vůbec dojde. Definitivní rozhodnutí má přijít za pět let.

Praha – Čechy čeká po výměně televizorů také výměna radiopřijímačů. Vláda na svém středečním zasedání udělala první krok k digitalizaci rozhlasového vysílání, které by to současné analogové mohlo vystřídat kolem roku 2025. Podobně jako u televizní digitalizace bude i u té rozhlasové možná koupě adaptéru, který digitální poslech umožní i na analogových rádiích.

Hlavním přínosem změny má být vedle zlepšení kvality zvuku především zvýšení počtu rádiových stanic, k němuž by mohlo dojít po roce 2025, kdy vyprší současné licence rozhlasových stanic.

“Kapacita současné analogové sítě je prakticky zaplněná. Tento stav tak samozřejmě nejvíce vyhovuje současným hráčům na trhu, pro které by úspěšná digitalizace znamenala nárůst konkurence nových stanic nebo riziko přeuspořádání příjmů z reklamního trhu,” říká Zbyněk Bolcek z firmy Grant Thornton. Ta se zabývá poradenstvím v oblasti telekomunikací a přijatý vládní návrh kritizuje, protože prý straní právě komerčním rádiím, zatímco Český rozhlas, který má celou digitalizaci řídit, znevýhodňuje.

Vzhledem k podobě nyní schváleného materiálu ovšem není jasné, zda k vypnutí analogového rozhlasu nakonec vůbec dojde. “Dokument definitivně nepředjímá, že tato technologie v nejbližší době nahradí stávající analogové FM vysílání. Řeší pouze první fázi digitalizace do roku 2021. Co bude po tomto datu, zatím nelze předjímat,” říká mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková, jejíž úřad má projekt na starosti.

ČRo: Náklady pro lidi budou v řádech stokorun

Veřejnoprávní rádio digitální vysílání označované zkratkou DAB od loňského roku testuje v Praze a středních Čechách.

“Nyní v rámci digitálního vysílání, které mohou přijímat posluchači s DAB přijímači, jsou všechny naše celoplošné a digitální stanice. Schválený materiál nám ale v budoucnu umožňuje vysílat pouze omezený počet tří celoplošných a dvou regionálních rádií, navíc na úzce vymezeném území. Principem digitalizace je právě zvýšení počtu stanic, toto nařízení jde ale proti tomu,” říká mluvčí Českého rozhlasu Jiří Hošna. Podle něj je koncepce nepřipravená a rozhlas by přivítal její přepracování.

“Pracovní skupina, která návrh připravovala, nezohlednila naše připomínky, na rozdíl od připomínek komerčních rádií. Chceme tedy nadále o koncepci digitalizace diskutovat,” řekl po schválení vládního návrhu ředitel Českého rozhlasu (ČRo) René Zavoral.

Veřejnoprávní rozhlas je přitom jediným médiem, které digitální standard DAB prosazuje, a nedá se čekat, že by se do digitalizace ostatní soukromá rádia dobrovolně pouštěla. Asociace provozovatelů soukromého vysílání (APSV), která komerční stanice zastupuje, už dříve proti digitalizaci argumentovala nepopulární výměnou radiopřijímačů, která by však podle ČRo měla proběhnout postupně.

“Ceny digitálních rozhlasových přijímačů budou navíc klesat s tím, jak se bude navyšovat úměrně jejich výroba, což souvisí s rozšířením pokrytí atd. V případě nákupu digitálního rádia se tak výhledově bavíme o nákladech v řádu stovek korun,” míní mluvčí ČRo Hošna.

Nová síť vyjde na stamiliony

Ředitel asociace soukromých rádií Michel Fleischmann, který je současně šéfem rádií Evropa 2 a Frekvence 1, se podle svých slov digitalizaci nevyhýbá. “Ale rozhodně je nutné trvat na rovném přístupu ke všem subjektům na trhu, což v tuto chvíli zajištěno nemáme. Existuje tu totiž velký tlak na novelizaci zákona o Českém rozhlase, která by rozhlasu umožnila využívat DAB platformu, a to v takové míře, že by to v důsledku znemožnilo nebo zásadně omezilo využití této platformy pro soukromé rozhlasové vysílání,” uvádí Fleischmann.

Proto ostatně vládní návrh Českému rozhlasu přiznává jen omezené množství kmitočtů pro pětici jeho stanic oproti požadavku veřejnoprávního média na vlastní digitální síť-multiplex. Širší prostor pro ČRo by podle dokumentu mohl znamenat nepovolenou státní podporu.

“Veřejnoprávní rozhlasy ve světě přitom vlastní multiplexy mají, takže této výhradě nerozumím. Privátním vysilatelům navíc nekonkurujeme ani z hlediska příjmů z reklamy. Ta je u nás zákonem stanovena asi na minutu denně během 24 hodin. Takže nehrozí, že bychom komerčním stanicím brali reklamní příjmy,” míní mluvčí ČRo Hošna, podle něhož se schválením vládního návrhu celý digitální přechod v příštích pěti letech zbrzdí.

Podle odhadů poradenské společnosti Grand Thornton dosáhne cena výstavby nové digitální sítě asi 300 až 400 milionů korun. Do roku 2021 by měl náklady nést Český rozhlas prostřednictvím svého rozpočtu. Jak bude projekt pokračovat potom, dnes není jasné. Podle ministerstva kultury o dalším vývoji rozhodne příštích pět let.

“Během této doby bude hodnocena jak akceptace této technologie u veřejnosti, tak zájem na straně provozovatelů vysílání a operátorů sítí,” uzavírá mluvčí úřadu Cigánková.

Televize budou chtít za obsah a HD kvalitu zaplatit, říká šéfredaktor Digizone Jan Brychta o přechodu na DVB-T2. Divákovi to prý nic extra nepřinese. | Video: Martin Veselovský |  13:04

autor: Jan Úšela | 24. 8. 2016

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama