Praha - Odměny exekutorů se od začátku roku 2017 sníží méně, než původně navrhoval ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Ministerstvo navrhuje snížení tarifního platu o třetinu a minimální odměny z 3000 na 2000 korun. Původní plány počítaly se snížením tarifu o dvě třetiny.
Exekutorská komora ale zpochybňuje analýzu ministerstva, na jejímž základě má ke snížení odměn dojít. Výsledky nejsou přesné a objektivní, uvedli představitelé komory. Navrhují, aby vznikla pracovní skupina, která provede novou analýzu. Exekuční tarify chtějí řešit také společně s novelou exekučního řádu.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán práci svého úřadu hájí. "Je to nejpečlivější práce, jaká se tady kdy udělala," říká. "Snížení o jednu třetinu je v podstatě takovou opatrností, my jsme přesvědčeni, že by ten systém zvládl i podstatně větší snížení," řekl ministr. Pokud by byl systém bezproblémový, očekává další snížení.
Exekutoři jsou ale přesvědčeni, že ministerstvo spravedlnosti rozhodlo na základě špatné analýzy, která podle nich zkresluje ekonomické hospodaření jednotlivých exekutorských úřadů. Tvrdí, že do analýzy nebyly započteny ztrátové úřady. Exekutoři vycházejí z expertního stanoviska, které si nechali zpracovat a jehož cílem bylo posoudit závěry ministerstva spravedlnosti.
"Jsem upřímně zděšena množstvím chyb a neprofesionality," uvedla prezidentka komory Pavla Fučíková. Podle ní se tím prokazuje, že chce ministr spravedlnosti snížit tarify za každou cenu. "Realitu si přizpůsobuje tak, aby mu to vyšlo," prohlásila. Exekutoři tvrdí, že snížení odměn povede ke zhoršení systému vymáhání práva v Česku a k ukončení činnosti řady exekutorských kanceláří.
Služba, nebo trh?
Pelikán se takových scénářů neobává a považuje argumentaci exekutorů za falešnou. Stejné námitky se podle něj dají použít na jakoukoliv analýzu tohoto typu. Podle něj jsou exekutoři podnikatelé a to, že se mění pravidla hry za běhu, je riziko, které nesou. "Snížení odměny neublíží, exekutorů by klidně mohla být jen polovina," dodává.
"Pan ministr chápe exekuce jako trh, zatímco my jako službu, kterou na nás převedl stát. To je ten základní omyl," uvedl člen vedení Exekutorské komory ČR Petr Polanský. Změna podle něj směřuje k tomu, aby trh uchopily velké úřady.
"Nevěřím, že jediný velký úřad ukončí činnost," říká ke změně odměn Daniel Hůle, který se dluhovou problematikou zabývá v organizaci Člověk v tísni. Podle něj nižší odměny exekutory ani vymahatelnost výrazně neohrozí. Nejlepším řešením na problémy, které s exekucemi jsou a souvisí s praktikami některých velkých úřadů, by podle něj bylo zavedení místní příslušnosti exekutorských úřadů. V okrese nebo kraji by v takovém případě působil vždy jen jeden exekutor a jejich úřady by si nekonkurovaly.
Česko má 158 exekutorů
V ČR je 158 soudních exekutorů, kteří působí v 75 obvodech okresních soudů. Zaměstnávají celkem 3100 zaměstnanců a v současnosti vedou podle údajů komory přes 4,5 milionu exekučních řízení a vymáhají více než 350 miliard korun. Soudní exekutor nesmí vykonávat žádnou jinou výdělečnou činnost.
Nejčastěji dnes exekutoři vybírají odměnu 3000 korun a k ní mají hrazeny ještě náklady spojené s exekucí. Jde o odměnu za pohledávky v řádech tisíců korun, které tvoří většinu vymáhaných pohledávek.
Povinné zálohy
Ministerstvo spravedlnosti kromě snížení odměn pracuje i na novele exekučního řádu. Ta by kromě jiného věřitelům nařídila povinně platit zálohy na exekuce, ze kterých by exekutoři hradili i náklady na neúspěšné exekuce.
Exekutoři mohou zálohy vybírat už dnes, ale nedělají to. Velcí věřitelé – banky, mobilní operátoři, dopravní podniky nebo energetické firmy –, kteří stojí za 90 procenty všech exekucí, totiž odmítají zálohy platit.
Povinné zálohy pro věřitele chce i exekutorská komora. Pomohly by podle nich zregulovat současný systém, kdy věřitelé exekuce nadužívají a vymáhají i evidentně nedobytné exekuce. Úspěšnost exekucí se tak v Česku nyní pohybuje kolem 30 procent, což je ale stále desetkrát více než před rokem 2001, kdy soudní exekutory ustanovil zákon.
Zatímco ale odměny ministerstvo změní vlastní vyhláškou, změna exekučního řádu bude vznikat pomaleji. Ministerstvo dokončuje návrh, který chce na konci léta poslat do připomínkového řízení, pak teprve na vládu a do parlamentu. Povinné zálohy tak mohou začít platit nejdříve v průběhu příštího roku.
