Výši minimální mzdy upravuje vláda ve svém nařízení. Podle dřívějších údajů ministerstva práce nejnižší výdělek pobírá asi 139 tisíc lidí. Částka se zvyšovala naposledy od ledna. Vzrostla o tisícikorunu na 16 200 korun. S nejnižším výdělkem se zvedá i zaručená mzda, která se vyplácí v osmi výších podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku, tedy do 32 400 korun.
Vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že koalice příští týden stanoví termín zahájení vyjednávání vlády s odbory o minimální mzdě i platech.
"Vstřícně sděluji, že od července žádáme navýšení na 18 200 korun. Je nutné se podívat na to, jak vysoká inflace je," řekl Středula. Podotkl, že už pro letošek odbory požadovaly navýšení na 18 tisíc korun. Při jednání pohrozil případnými protesty. "My připraveni jsme, nástroje máme," dodal předák. Podle něj ale odboráři upřednostňují jednání.
O navyšování minimální mzdy jedná každoročně tripartita. Na částce se ani minulý rok neshodla. Zaměstnavatelé s vysokým přidáváním nesouhlasí. Připomínají, že náklady vzrostly. Zmiňují ceny energií či pohonných hmot.
Požadavek odborů, aby speciálně zaměstnancům vykonávajícím nekvalifikovanou práci vzrostly mzdy letos dvakrát a plošně znovu od července o dalších 12 procent, tedy mnohem více než těm kvalifikovaným, neodráží podle Hospodářské komory současné možnosti některých podniků. Výplaty rostou tam, kde si to firmy mohou dovolit, nejčastěji o pět až deset procent, uvedla. "Letos už zvýšilo nebo v průběhu letošního roku zvyšuje mzdy sedm z deseti firem, nejčastěji ve zpracovatelském průmyslu," reagovala komora na požadavek odborářů
Jurečka už dřív řekl, že se jednání o výdělcích povedou při přípravě novely státního rozpočtu. Případné navýšení bude záviset na vývoji ekonomiky. "V příštím týdnu najdu termín s panem premiérem a ostatními předsedy koaličních stran, abychom začali jednání o úpravě parametrů k minimální mzdě i o podmínkách práce ve veřejném i nevládním sektoru," řekl Jurečka.
S požadavkem na navýšení přišli předáci na tripartitu v polovině dubna. Premiér Petr Fiala (ODS) pak řekl, že vláda podobu opatření ke zmírnění růstu cen zváží, plošným krokům se chce ale vyhnout. "Nemůžeme si dovolit roztáčet inflační spirálu dál a dál. I při dalších krocích musíme mít na paměti, abychom ji i dobře míněným opatřením znovu neroztočili. Jen bychom tím všem ostatním znehodnocovali jejich peníze, mzdy, úspory," řekl pak předseda vlády. Kabinet se podle něj chce soustředit na odstranění českých příčin inflace či přípravu plánu postupu ke snížení české závislosti na energiích z Ruska.
V programovém prohlášení vláda počítá se zavedením vzorce pro pravidelnou valorizaci nejnižšího výdělku. Podle Jurečky se hledají nyní parametry. V minulém volebním období nastavení valorizačního modelu plánovala i tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), s odboráři a zaměstnavateli se na něm ale nedohodla.
Odbory budou nabízet členství pracovníků z Ukrajiny
Středula na sjezdu ČMKOS řekl novinářům, že budou nabízet členství v odborech i pracovníkům z Ukrajiny. Odboráři zároveň žádají po ministerstvu práce posílení kontrol zaměstnávání příchozích a překlad pracovní legislativy do ukrajinštiny. Odbory na jednání tripartity žádaly, aby uprchlíkům nemohly práci zajišťovat agentury práce. Příchozí z Ukrajiny s vízem ke strpění či k dočasné ochraně mohou v Česku pracovat bez překážek, pracovní povolení nepotřebují.
"Žádáme, aby nebyly žádné rozdíly mezi českými, ukrajinskými a jinými zaměstnanci. Pokusíme se jim nabídnout i členství v odborech, samozřejmě. To první ale je, aby měli (ukrajinští pracovníci) důstojný přístup," uvedl na sjezdu Středula. Podle něj je nutné posílení kontrol a personálu inspekce práce. "Dodržování bez kontroly nebude fungovat," míní předák.
Kolik lidí z Ukrajiny je nyní v odborech, Středula neupřesnil. Řekl, že ve svazech ČMKOS pracovníci z ciziny jsou. "Zapojují se, není to nic masového," uvedl odborový předák.
Ministr práce Jurečka opakovaně řekl, že se na zaměstnávání lidí z Ukrajiny inspekce práce zaměří. Šéf resortu pohrozil sankcemi za nerovné zacházení. Podle vládní strategie ke zvládnutí integrace příchozích by se inspektoráty práce měly posílit o 45 míst.
Odbory varují před zneužíváním uprchlíků z Ukrajiny, mluví o případech "mafiánských praktik" při zaměstnávání. Žádají, aby agentury práce měly zákaz práci lidem z Ukrajiny i jiných zemí mimo EU zajišťovat.
