Nový žebříček nejbohatších Čechů: Kellner i Babiš zchudli

Ekonomika Ekonomika
25. 9. 2014 12:25
Celkový majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků dosáhl 852 miliard korun. Podle Eura se jejich struktura pomalu mění.
Andrej Babiš.
Andrej Babiš. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Navzdory problémům v Rusku zůstává nejbohatším Čechem vlastník investiční skupiny PPF Petr Kellner. Dvojkou je Andrej Babiš, trojkou Pavel Tykač. Vyplývá to z žebříčku stovky nejbohatších českých a slovenských byznysmenů, který sestavil týdeník Euro.

Týdeník Euro spočítal jmění Petra Kellnera na 130 až 160 miliard korun. Meziročně tak kleslo o téměř osm procent kvůli zpomalení ruské ekonomiky, což srazilo zisky skupiny Home Credit, pro niž je ruský trh klíčový. Vzhledem k obrovskému majetku Petra Kellnera jde však zatím o relativně malé ztráty, dodává Euro.

Rovněž Babišovo jmění se snížilo, a to kvůli horším výsledkům jeho chemických firem. Podle odhadu Eura nyní jeho majetek dosahuje 115 až 130 miliard korun – meziročně je to o téměř čtyři procenta méně.

Na třetím místě žebříčku je s velkým odstupem finančník Pavel Tykač, který si meziročně polepšil zhruba o čtyři a půl procenta na 31 až 37 miliard korun.

Čtvrtým nejbohatším Čechem je majitel skupiny KKCG Karel Komárek, jehož jmění podle týdeníku Euro meziročně stouplo o téměř 14,5 procenta na 22 až 25 miliard korun.

První pětku žebříčku uzavírá realitní magnát Radovan Vítek. Majitel společnosti CPI Property Group vydělal na násilném převzetí developerské skupiny Orco Property Group. Meziročně si polepšil o 18,4 procenta na 21,5 až 23,5 miliardy korun.

Podle Eura se struktura českých a slovenských miliardářů pomalu mění. "Nahoru se derou lidé kolem moderních technologických firem, kteří si vydělali miliardy vlastním umem. Naopak do pozadí se postupně dostávají byznysmeni, kteří se přímo i nepřímo podíleli na přerozdělování majetku v divokých devadesátých letech," říká Vladan Gallistl, který s tímto projektem do Eura "přešel" z časopisu Týden.

Celkový majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků dosáhl 852 miliard korun, což oproti předchozímu roku představuje zvýšení téměř o procento.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Dálnice D1 na Benešovsku byla hodinu neprůjezdná, ve směru na Brno se srazila dvě auta

Dopravní nehoda u Trhového Štěpánova v úterý zhruba na hodinu zastavila provoz na dálnici D1 ve směru na Brno. Kvůli srážce nákladního a osobního auta byl přerušený provoz mezi sjezdem číslo 49 u Psářů a sjezdem číslo 56 u Soutic. Jeden člověk byl zraněn. Vyplynulo to z informací Národního dopravního informačního centra a krajských hasičů.

Nehoda na 56. kilometru uzavřela dálnici D1 kolem 6:30. Podle mluvčí středočeských hasičů Terezy Fliegerové narazilo osobní auto do nákladního. "Bylo tam nějaké lehčí zranění. Hasiči nikoho nevyprošťovali, ale poskytli předlékařské ošetření," uvedla Fliegerová. Provoz na dálnici byl podle Národního dopravního informačního centra obnoven kolem 07:30.

Na místě kromě hasičů zasahovali také policisté a záchranáři. "Zraněný byl ošetřen. Jeho zdravotní stav nevyžadoval převoz do zdravotnického zařízení, takže byl ponechán na místě," řekla mluvčí krajské záchranné služby Petra Effenbergerová.

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy