Letošní nobelisté ukázali, jak dělat pokusy s realitou. Inspirovali i české odboráře

Pavla Adamcová Pavla Adamcová
11. 10. 2021 13:55
Zatímco vědci obecně prokazují závěry svých teorií v laboratoři, u ekonomů tento postup neplatí. Společnost totiž do zkumavky uzavřít nelze. Letošní vítězové Nobelovy ceny za ekonomii ovšem ukázali, že řadu klíčových otázek lze vyřešit takzvanými přirozenými experimenty - tedy důsledky situací a činů lidí z reálného života.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali vědci David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens.
Nobelovu cenu za ekonomii letos získali vědci David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens. | Foto: Reuters

Letošní ocenění získali vědci působící ve Spojených státech David Card, Joshua Angrist a Guido Imbens.

Američan kanadského původu Card byl oceněn za svůj empirický přínos ekonomii práce, která se snaží pochopit vztah mezi prací a mzdou. Američan Angrist a americký expert nizozemského původu Imbens zase byli vyznamenáni za metodologický přístup k analýze kauzálních vztahů, kde prokázali, jak jsou právě "přirozené" experimenty cenným zdrojem poznání.

Card, profesor ekonomie na Kalifornské univerzitě v Berkeley, se věnuje zejména imigraci a jejímu vlivu na trh práce. "Upřímně si myslím, že ekonomické argumenty (proti imigraci) jsou podružné. Jsou téměř irelevantní," prohlásil v rozhovoru pro list The New York Times. Je známý jako autor významné studie, která dokládala, že růst minimální mzdy nemusí nutně zvyšovat nezaměstnanost. 

"Tato studie dodnes slouží odborářům celého světa, včetně českých, k podpoře jejich argumentace pro zvyšování minimální mzdy," podotýká ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Cardův výzkum trhu práce podle Kovandy potvrzuje, že kouzlo i úskalí ekonomie spočívá právě v omezené možnosti ověření výsledku experimentem. "Zatímco chemik se totiž může zavřít do laboratoře a provádět jeden a týž pokus stále dokola, ekonom analyzuje systém zpravidla vždy za pochodu, 'naostro'," připomíná dále Kovanda. 

Experimenty si tak musí hledat v reálném životě. Card hledá přirozeně oddělené skupiny obyvatel, na kterých je možné provést výzkum, který by jinak byl neetický.

"Není například možné poslat náhodně vylosovanou polovinu skupiny do války a druhou ne a následně zkoumat, jaký to má dopad na jejich výdělky na trhu práce. Nicméně pokud se vojáci v odvodech losovali, zpětně to změřit můžeme, protože náhodný výběr zajistil takzvaný přirozený experiment," vysvětluje ekonom společnosti Roger Dominik Stroukal.

To je přesně to, čím se proslavil druhý oceněný, Joshua Angrist z Massachusettského technologického institutu (MIT), už ve své disertační práci. "Třetí laureát letošní ceny je Angristův nejlepší přítel, svědek na jeho svatbě a akademický kolega, který jeho výzkum doplňoval pokročilými statistickými metodami a s kterým společně vyvinuli některé hojně využívané postupy ve zkoumání kauzálních vztahů v přirozených experimentech," dodává Stroukal.

Imbens je od roku 2012 profesorem na Stanfordově obchodní škole, která spadá pod Stanfordovu univerzitu. 

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny určené vynálezcem dynamitu Alfredem Nobelem v jeho závěti z roku 1895. Uděluje se od roku 1968 a naprostou většinu nositelů ocenění tvoří Američané.

Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun (zhruba 25 milionů Kč). Podle zpravodajského serveru CNN Card obdrží polovinu z celkové výše odměny a druhou polovinu si rozdělí Angrist a Imbens.

 

Právě se děje

Další zprávy