Obvinění podle ní záměrně neposkytli investorům včasné informace o finančních důsledcích emisního skandálu, uvedla agentura Reuters.
"V rozporu se svou zákonnou povinností záměrně informovali kapitálový trh příliš pozdě o rozsáhlých finančních závazcích koncernu plynoucích z takzvaného dieselového skandálu, čímž protiprávně ovlivnili cenu akcií podniku na burze," uvedla prokuratura v Braunschweigu.
Koncern Volkswagen však podle agentury AP obvinění odmítl. Hiltrud Dorothea Wernerová, která je v koncernu zodpovědná za právní otázky, uvedla, že Volkswagen tuto záležitost téměř čtyři roky pečlivě prošetřoval za pomoci externích právních odborníků. "Výsledek je jasný: obvinění jsou nepodložená," dodala.
Diess podle svých právníků může nadále plnit své povinnosti ve funkci šéfa koncernu, jehož součástí je i česká Škoda Auto, a bude se obvinění bránit všemi zákonnými prostředky. Právníci upozorňují, že Diess do Volkswagenu nastoupil až v červenci 2015 a nemohl předvídat dopady skandálu na akciový trh.
Volkswagen v září 2015 v reakci na obvinění amerických úřadů přiznal, že zhruba do 11 milionů naftových aut po celém světě nainstaloval software umožňující manipulovat s testy emisí oxidů dusíku. Akcie podniku ve dnech po odhalení skandálu oslabily až o 37 procent. Investoři za tento propad hodnoty akcií teď požadují odškodné.
Winterkorn krátce po odhalení skandálu odstoupil z funkce šéfa podniku. Pötsch byl v době skandálu finančním ředitelem, už před vypuknutím aféry byl ale navržen do čela dozorčí rady. V říjnu 2015 byl do této funkce zvolen a zároveň opustil post finančního ředitele.
Sedmdesátiletý Winterkorn byl už loni ve Spojených státech v souvislosti s emisním skandálem obviněn z podvodu a spiknutí.
Skandál již automobilku Volkswagen stál více než 30 miliard dolarů (přes 700 miliard Kč). Tyto peníze směřovaly například na svolávání a úpravu automobilů, na odškodné zákazníkům a na různé pokuty. Akcie podniku dnes odpoledne ztrácely téměř tři procenta.
Emisní skandál VW: miliardové odškodnění i tresty vězení
- Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) 18. září 2015 obvinila koncern Volkswagen (VW), že do svých vozidel s naftovým motorem pod označením EA 189 ve verzi Euro 5 instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu emisí, a tím se snažil obejít zákony na ochranu ovzduší. Software uměl rozpoznat, že motor pracuje v režimu odpovídajícímu požadavkům laboratorních testů výfukových plynů a změnou nastavení motoru dočasně snižoval množství vznikajících oxidů dusíku, aby auta splnila zákonný limit.
- VW následně přiznal, že tento software po celém světě nainstaloval zhruba do 11 milionů naftových aut. Z toho připadá asi pět milionů aut na vlajkovou značku VW, přes dva miliony na Audi, 1,2 milionu na značku Škoda a 700.000 na Seat. Skandál ale zasáhl v menší míře i další automobilky, například Renault, Nissan nebo Fiat Chrysler.
- Letos v září německá televizní a rozhlasová stanice SWR uvedla, že VW zřejmě manipuloval s měřením emisí také u novějších motorů emisní normy Euro 6. Daný typ motoru koncern od roku 2012 namontoval do statisíců aut, včetně těch, která vyrábí Škoda. Podle SWR se to zřejmě týká i vozů Volkswagen, Audi a Seat, koncern ale tvrzení SWR popírá. Německé ministerstvo dopravy uvedlo, že podezření nejsou nová, nelegální postup automobilek v tomto případě ale nezjistilo.
- Koncern VW i manažeři kvůli skandálu čelí řadě žalob a vyšetřování. Americká vláda uzavřela 11. ledna 2017 s VW dohodu ohledně urovnání skandálu, automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (dnes 101,2 miliardy Kč). Jen v USA se už Volkswagen dohodl na zaplacení odškodného přes 25 miliard USD (dnes přes 588 miliard Kč). V Německu VW akceptoval pokutu jednu miliardu eur a odškodnění se domáhají stovky tisíc vlastníků vozidel v celé Evropě.
- Od roku 2015 Volkswagen podle agentury Reuters vynaložil v souvislosti se skandálem přes 27 miliard eur. Dalších 7,5 miliardy eur by měl zaplatit za loňský a letošní rok. VW peníze vynakládá na urovnání žalob, na pokuty vyměřené regulačními úřady či na svolávání automobilů k úpravám. Letos v září se například VW dohodl na urovnání žalob tisíců zákazníků v Austrálii, celkem automobilka majitelům aut zaplatí 127 milionů australských dolarů (dvě miliardy Kč). Dohodu ještě musí schválit soud.
- V Německu zákazníci největší německé automobilky podali tisíce žalob. Dosud bylo vyššími soudy vyneseno 25 verdiktů a automobilka nebo její přidružené firmy všechny vyhrály. To se změnilo letos v květnu, kdy regionální odvolací soud v Karlsruhe poprvé zákazníky podpořil. Letos také Obvodní soud pro Prahu 8 nepravomocně uznal nárok na odškodnění 636 milionů korun pro majitele vozů koncernu Volkswagen v ČR. Vyhověl tak 2435 lidem zastupovaným organizací Safe Diesel. Před několika dny Safe Diesel u soudu pro Prahu 8 rozšířila žalobu o 1897 vlastníků vozidel VW. Celkem tak ve sporu bude zastupovat téměř 6000 klientů.
- Po skandálu naplno vypukla diskuse o omezování či zákazu naftových motorů v Německu i v dalších zemích Evropy. Aféra však měla i personální a soudní dopady na vedoucí představitele automobilek z koncernu.
- Prvním odsouzeným kvůli skandálu se stal inženýr VW James Robert Lian, který byl v srpnu 2017 v USA odsouzen ke 40 měsícům vězení a k pokutě. Dosud nejvyšší trest, sedm let vězení, dostal v prosinci téhož roku manažer VW Oliver Schmidt.
- Letos v dubnu státní zastupitelství v Braunschweigu obžalovalo z podvodu bývalého šéfa VW Martina Winterkorna, který jen několik dní po vypuknutí skandálu na svůj post rezignoval, a další čtyři manažery. Obžaloba tvrdí, že svým podílem na emisním skandálu způsobili škody v celkové výši 78 miliard eur (asi dva biliony Kč). Dnes agentura Reuters oznámila, že z manipulace s akciovým trhem v souvislosti s emisním skandálem byl obviněn současný šéf VW Herbert Diess, bývalý šéf Winterkorn a předseda dozorčí rady Hans Dieter Pötsch.
- Žalobě také od letošního července čelí bývalý šéf německé automobilky Audi Rupert Stadler a další tři lidé. Stadler se v polovině loňského června stal nejvyšším vedoucím představitelem koncernu VW, který byl ve funkci kvůli skandálu zatčen. Ve vyšetřovací vazbě strávil zhruba čtyři měsíce, během kterých s ním koncern Volkswagen po vzájemné dohodě rozvázal pracovní poměr.
