O studii informoval německý deník Frankfurter Allgemeine (FAZ). Návrh kvót se již dokonce projednával v německém parlamentu.
V rámci výzkumu Institutu pro integraci a migraci (BIM) bylo osloveno celkem přes 2400 Němců. V celoněmeckých výsledcích se 28 procent respondentů vyslovilo pro zavedení kvóty, 69 procent proti a zbylá tři procenta na to nemají názor. V západním Německu přitom bylo pro kvóty 24 procent lidí, ve východním pak dokonce 48 procent.
Tak trochu jiné Německo - rozdělení podle centrál největších firem. @Hospodarky @Aktualnecz https://t.co/XzC4FGHKTK
— Martin Ehl (@MartinCZV4EU) March 5, 2019
Podle studie z roku 2017 je pouze 1,7 procenta východních Němců na vedoucích pozicích v politických organizacích, administrativě, podnikání, vědě nebo kultuře. Univerzity v Německu nevede podle FAZ žádný rektor původem z východu a na federálních úřadech je podíl východních Němců na vedoucích pozicích pouze tři procenta.
Třicet let po sjednocení Německa pracuje na soudech pouze 13 procent soudců z východu, dokonce i na úřadech v bývalé NDR představují rodáci z východu jen čtvrtinu vedoucích oddělení.
"Toto téma potvrzuje podezření východních Němců, že i ve sjednoceném státě hrají Němce druhé kategorie a chudé příbuzné," komentoval situaci pro Aktuálně.cz Jakub Eberle z Ústavu mezinárodních vztahů.
Pověřenec pro východ
Součástí německé vlády je už dlouhá léta tzv. pověřenec pro východ. Každý rok na podzim pak Němci vydávají zprávu se statistikami o stavu sjednocení země. Podle Jakuba Eberleho nejde ani tolik o to, aby se Německo sjednotilo úplně na stejnou úroveň, ale jestli se sbližuje, nebo ne. Problém je totiž v tom, že od hospodářské krize před jedenácti lety se sbližování východu a západu zastavilo. Východní Německo má stále asi o pětinu nižší platy a statisticky nižší efektivitu práce.
Na federálních ministerstvech jsou v současné době jen tři vysoce postavení úředníci původem z východního Německa z celkového počtu 120 pozic. "Je to především proto, že v době po sjednocení chtělo obyvatelstvo výměnu elit - především v administrativě, politice a soudnictví," vysvětlil pro MDR současný pověřenec pro východ Christian Hirte.
Obecně považuje téma za problematické hned z několika úhlů. Prvním sporným bodem je podle něj efektivita kvót, tedy fakt, zda skutečně vedou k nastolení rovnosti. Druhá otázka je politická a na té záleží, jestli jsou kvóty pro německé voliče principiálně správné řešení.
Absurditu definice "východního Němce" pak dokumentuje na porovnání kvót zvažovaných kvót s ženskými kvótami. "Ženu od muže není většinou problém poznat. Ale když se narodíte v Hamburku a od pěti let žijete v Drážďanech, tak jste východní Němec, nebo ne?" ptá se expert a dodává, že jakkoliv se termín "východní Němec" nadefinuje, bude to vždy vůči někomu nespravedlivé. Dodává, že Němci jsou navíc v rámci země výrazně mobilní.
Pro levici je to téma
Téma kvót pro východní Němce podporuje na plénu německého parlamentu postkomunistická Levice (Die Linke). Ta má ve svém programu přímo deklarováno úsilí o "vytvoření vnitřní německé jednoty a s tím související tvorbu rovných příležitostí a životních podmínek na východě a na západě".
"V opačném případě nebude východ brán vážně," řekl k nápadu na zavedení kvót na rozhlasové stanici MDR poslanec Die Linke Gregor Gysi.
To, zda jsou kvóty univerzální řešení, však ve vysílání MDR zpochybnil poslanec Christian Hirte z Křesťanskodemokratické unie (CDU), který je zároveň pověřenec německé vlády pro východ. "Představte si, že bychom to zavedli, a pak bychom museli mít kvóty i v národním fotbalovém týmu. Nemyslím si, že to dává smysl."
