Národní plán obnovy je na světě. Do Česka naleje 200 miliard, podle kritiků je špatný

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 5. 2021 18:06
Národní plán obnovy (NPO), ve kterém chce stát investovat zhruba 200 miliard korun, chválila vláda. Z EU by měl stát získat na investice 172 miliard korun. Plán je rozdělen na šest hlavních oblastí, které by z něj měly být financovány.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Na Twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Největší část, zhruba 91 miliard korun, je určena na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci. Podle Havlíčka půjde na klimatické projekty 41 procent z celkové sumy, podíl výdajů na digitální transformaci má činit 23 procent. Další peníze jsou určeny na vzdělávání a trh práce, vývoj a inovace, podporu podnikání a zdraví.

"Národní plán obnovy je strategickým dokumentem, kterým Česko požádá o finanční příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši přibližně 172 miliard korun ve formě grantů. Celková výše investic je plánována ve výši 199,902 miliardy korun, která zahrnuje národní spolufinancování, jehož výše se bude odvíjet od finální výše příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost. Plán podléhá schválení Evropskou komisí a Radou Evropské unie," uvádí materiál, který schvalovala vláda.

Šest pilířů NPO je rozděleno na tzv. komponenty a konkrétní reformy a investiční akce. Komponent je v materiálu 27. Jde například o zvýšení odolnosti systému zdravotní péče, přechod na čistší zdroje energie, rozvoj čisté mobility, boj se suchem, rozvoj kultury nebo inovace ve vzdělání.

V rámci pilířů by na digitální transformaci mělo putovat 28,3 miliardy korun, na infrastrukturu a tzv. zelenou transformaci 90,7 miliardy korun, na vzdělávání a trh práce 41 miliard, na regulaci a podporu podnikání 11,7 miliardy korun, na výzkum a vývoj 13,2 miliardy a na zdraví necelých 15 miliard korun.

Zapomnělo se na digitalizaci i životní prostředí

Plán kritizovala Hospodářská komora i zástupci některých ekologických organizací. Komoře se zejména nelíbí fakt, že poměrně málo peněz směřuje do digitální agendy, která by usnadnila podnikatelům administrativu. Dále plán podle komory nepodporuje celoživotní vzdělávání a vláda nezohlednila většinu jejích připomínek.

Ekologové pak kritizují, že vláda při přípravě plánu dostatečně nezohlednila boj proti klimatu. Ministerstvo průmyslu a obchodu tak muselo dodatečně do plánu doplnit zhruba sedm miliard korun, aby plán splňoval požadavek EU, že 37 procent všech investic musí směřovat do klimatických opatření.

Ministerstvo zemědělství o víkendu informovalo, že bude rozhodovat o 15 miliardách korun. Peníze chce směřovat především na projekty příznivé ke klimatu. Jde například o obnovu 12 000 hektarů smíšených, klimatické změně odolných lesů ročně. Za tři roky tak jde podle ministerstva celkem o 36 000 hektarů nově obnovených lesů, což je zhruba rozloha Krkonošského národního parku. Plán podle úřadu podpořily odborné instituce, například Agrární komora, Lesnicko-dřevařská komora, některé univerzity nebo výzkumné ústavy.

Dohromady se schválením plánu vznikne i koordinační orgán NPO, a to v podobě odboru na ministerstvu průmyslu a obchodu. Dále také vznikne Řídící výbor Národního plánu obnovy, v kterém budou zástupci jednotlivých vlastníků komponent, tedy většinou ministerstev. Členy výboru budou i zástupci Evropské komise. Předsedou výboru bude zástupce ministerstva průmyslu a obchodu.

Dalším nově vzniklým orgánem bude Výbor NPO. Bude mít ale jen poradní a monitorovací funkci za účasti sociálních a hospodářských partnerů. Auditovat celý program bude ministerstvo financí.

Peníze z nového fondu budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Zástupci opozice dříve uvedli, že Národní plán obnovy musí být v souladu s klimatickými a digitalizačními cíli Evropské unie a že vláda jeho přípravu a konzultace podcenila. Před odevzdáním Evropské komisi by ji měl podle nich projednat Parlament.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Festival v San Sebastiánu spojí ceny pro nejlepšího herce a herečku

Mezinárodní filmový festival ve španělském San Sebastiánu bude nově udělovat genderově neutrální ceny. Od letošního září samostatné sošky pro nejlepšího herce a herečku nahradí jedno ocenění, Stříbrná mušle pro nejlepší herecký výkon, píše agentura AP. K podobnému kroku se nedávno odhodlala přehlídka Berlinale, pořádaná v německé metropoli.

"Změna vychází z přesvědčení, že pohlaví jakožto společenský a politický konstrukt už nadále není kritériem, kterým bychom se chtěli řídit," vysvětluje ředitel akce José Luis Rebordinos. "Úkolem poroty bude jednoduše rozlišovat dobré od špatných hereckých výkonů," dodává.

Letošní 69. ročník festivalu se koná od 17. do 25. září.

Zdroj: AP
Další zprávy