Celostátní akce zaměřená na tuto chorobu, která není přenosná na člověka, začne letos a v následujících letech přijde zhruba na 1,5 miliardy korun. Díky vymýcení choroby by se měla zlepšit užitkovost stád i obchodní příležitosti českých chovatelů na zahraničních trzích.
Jiří Suchopár z Komory veterinárních lékařů dnes novinářům řekl, že program zaměřený na IBR je největším plošným ozdravovacím projektem v českém zemědělství od roku 1989. "Předběžný odhad finančních nákladů na realizaci celé akce, tedy na odběry krve, laboratorní vyšetření, očkovací látky a jejich aplikaci se odhaduje na 1,5 miliardy korun v průběhu přibližně sedmi let," prohlásil Suchopár.
Na ozdravení stád skotu se podle něj budou finančně podílet chovatelé zvířat a ministerstvo zemědělství. "Celkové náklady na jedno zvíře během prvního roku mají činit 325 korun, z toho podíl chovatele představuje 162 korun a podíl státu 163 korun," upozornil Suchopár. V Česku bylo na konci pololetí loňského roku téměř 1,4 milionu kusů skotu. Chovatelé budou moci buď ze stád vyřadit infikované kusy, dlouhodobě vakcinovat skot, anebo zlikvidovat celé stádo a nakoupit zdravá chovná zvířata.
"Ministerstvo zemědělství předpokládá, že dotační program bude platit po dobu sedmi let. Jestliže chovatel za tuto dobu ozdravování nedokončí, bude jej muset dokončit na vlastní náklad," řekl mluvčí Ministerstva zemědělství Tomáš Loskot. Dodal, že délka podpůrného programu umožňuje chovatelům provést ozdravení v rámci obnovy stáda. "Radikální metoda bude uplatňována pouze na základě požadavku chovatele, a to především v případech, kdy chovatel nebude v dalším chovu pokračovat," dodal.
Nemoc ovlivňuje obchodování
Rozšíření nemoci IBR na území ČR podle veterinářů nepříznivě ovlivňuje obchodování českých chovatelů plemenného skotu se zeměmi, které se s nákazou již vypořádaly a nyní zavedly přísné kontroly či omezení na dovoz skotu z rizikových oblastí. Podle
prezidenta Agrární komory Jana Veleby přínos preventivního programu vysoce převáží investice zemědělců a státu. "Pokud se nám podaří s nákazou v republice vypořádat, tak budou mít čeští chovatelé lepší uplatnění na evropském trhu," řekl Veleba.
Menší ozdravovací programy zaměřené na IBR se v ČR pořádaly již od roku 1986. První efekt přinesl druhý a třetí program po roce 1992, kdy se podařilo ozdravit inseminační stanice býků, šlechtitelské chovy, některé chovy matek býků a některé špičkové chovy skotu. V Česku je nyní zhruba 37 procent chovů bez nákazy IBR. Ve zbývajících chovech je infekce na různých stupních, nebo dosud nebyly prošetřeny.
IBR se nepřenáí na člověka
Pokud nemá IBR akutní průběh, nemá ani žádný vliv na poživatelnost masa a mléka. V chovech skotu však způsobuje hospodářské ztráty, snížení plodnosti a úhyn telat. IBR má buď klinické příznaky, jako jsou
záněty dýchacího ústrojí a pohlavních orgánů, horečky nebo výtok ze sliznic. Může jít i o formu latentní, která se projevuje především snížením užitkovosti a dalším nenápadným šířením původce nákazy.
Podle veterinářů hrozí v poslední době českým chovatelům prasat nebezpečí zavlečení salmonelózy, což by mohlo zvýšit počet onemocnění člověka. "Veterináři v Česku nyní evidují ve vyšetřovaných chovech stoupající počet pozitivních laboratorních nálezů. Hlavním zdrojem infekce jsou živá zvířata dovezená ze západní Evropy, především Německa, Francie a Dánska," uvedla Komora veterinárních lékařů. Podle veterinářů je proto důležitý výběr dodavatele prasat. Chovatelé by také měli více sledovat kvalitu krmiv, vody a zpřísnit hygienický režim chovu či zamezit zbytečnému přesunu zvířat.
