Kudy teče ropa do Česka? Podívejte se z nebe

1/16 Přehled fotografií
Řeka Morava několik set metrů od Hodonína v jihovýchodním cípu republiky. Tady uprostřed pásu lužních lesů překračuje státní hranici potrubí ropovodu Družba, kterým proudí ze Slovenska (nahoře) do Česka (dole) přibližně dvě třetiny ropy, kterou potřebujeme k životu.
Jediným přepravcem ropy do Česka je státní firma MERO ČR, a.s. Kromě české části ropovodu Družba vlastní a obsluhuje také ropovod IKL, jenž vede z přístavu Terst přes Německo do rafinerie v Kralupech nad Vltavou.
Ropovod Družba je v provozu od roku 1965. Dopravuje nejčastěji ruskou ropu do rafinérií v Litvínově a Pardubicích. Přečerpávací stanice v Kloboukách na Moravě (na snímku uprostřed) je první a nejdůležitější na českém území. Její čerpadla dokáží více než ztrojnásobit tlak v potrubí a ženou ropu rychlostí až 1,4 metru za sekundu dále do vnitrozemí.
Vloni prošla stanice v Kloboukách rozsáhlou modernizací. Za celkem 50 milionů korun byla nakoupena čtyři moderní čerpadla Textron DVMX. Každé z nich přepraví až 1100 kubíků ropy za hodinu. "Kolem těch starých ruských jsme museli chodit v pláštěnkách, jak z nich stříkala ropa," říká jeden z místních techniků.
Kromě dopravy ropy zajišťuje MERO také její skladování pro Správu státních hmotných rezerv. Většina z 90ti denních zásob je uložena v nádržích v centrálním tankovišti ve staré pískovně (na snímku) u Nelahozevsi poblíž Kralup nad Vltavou.
Trubkami ropovodu o průměru 50cm může protéct až 9 milionů tun ropy za rok. Délka ropovodu na českém území je 359km, respektive 574km včetně jeho zdvojení v některých úsecích a odbočky do Parama Pardubice.
Úsek ropovodu v lužních lesích u Hodonína je jediným místem v Česku, kde je potrubí ropovodu vedeno nad zemí.
Kontrola stavu ropovodu se provádí několika různými způsoby, dvakrát do měsíce také ze vzduchu s pomocí vrtulníku Robinson.
Umístění potrubí pod zemí prozradí světlé pruhy na zoraném poli. V jednom koridoru je s ropovodem několik dalších dálkových vedení, například plynu.
Tyto žluté tyče - takzvané "trasírky" - označují vedení ropovodu na zemi.
Na každých několika kilometrech je vybudována uzávěra ropovodu, takzvaná armatura.
Nad ropovodem by neměly stát větší stavby ani růst trvalý porost, zemědělské činnosti však nic nebrání. Průměrná hloubka uložení potrubí je kolem jednoho a půl metru pod zemí.
Naftu z ropy, která přitekla ropovodem Družba, spálil i traktor, jenž po sobě zanechal tyto stopy.
Jen malé odchýlení od trasy ropovodu. Zde neproudí ropa, ale víno. Mutěnické "búdy" jsou nejrozsáhlejším areálem vinných sklepů v Čechách a na Moravě.
Přečerpávací stanice u Klobouk leží v typicky zvlněné krajině jižní Moravy. Většina areálu patří státní firmě Čepro, která se zabývá především distribucí ropných produktů.
Ropovodem Družba se dopravuje i relativně malé množství vysoce kvalitní ropy, kterou těží společnost Moravské naftové doly na jižní Moravě, ke zpracování v Kralupech nad Vltavou. Čtěte více: Naftaři uspěli. Těží ropu u Břeclavi