Kratší pracovní doba v Česku nemusí lidem přinést úlevu, varují ekonomové

ČTK ČTK
1. 8. 2018 12:42
Studie Raiffeisenbank reaguje na kampaň za kratší pracovní dobu, kterou na jaře spustily odbory.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, loni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny. Vyplývá to ze studie Raiffeisenbank, podle které úřední snížení pracovní doby není nástrojem pro snížení nezaměstnanosti, ale naopak může přispět k poklesu ekonomiky.

Banka studií reagovala na kampaň za kratší pracovní dobu, kterou na jaře spustily odbory. Ty požadují zkrácení pracovní doby o 2,5 hodiny týdně na 37,5 hodiny při zachování stávajícího příjmu. Pracovní týden trvá dnes v Česku standardně 40 hodin týdně, respektive 42,5 hodiny s přestávkami.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula chce změnu prosadit během následujících čtyř let. Uvedl, že v řadě podniků se již kratší pracovní dobu podařilo prosadit. Podle údajů odborů zhruba 77 procent firem, kde ČMKOS působí, kratší pracovní dobu zavedlo. Přesto je Česko, co se týče délky pracovní doby, nadále nad evropským průměrem, tvrdí odboráři.

Z historických příkladů podle analytičky banky Heleny Horské vesměs vyplývá, že zkrácení pracovní doby nemusí nutně snížit nezaměstnanost. Například Francie se v roce 2000 na vrcholu svého ekonomického cyklu rozhodla zavést 35hodinový pracovní týden, o kterém se tam polemizovalo přes dvě desetiletí.

"Nová legislativa bohužel přinesla mnoho možností na právní kličky a společnosti tak místo nabírání nových lidí znovu raději platily svým zaměstnancům přesčasy, i navzdory vyšším mzdovým nákladům," podotkla Horská.

Kratší pracovní doba také může pro mnoho lidí znamenat více práce, upozornila Horská. Kratší úvazky jim totiž umožní vykonávat další zaměstnání ve volných chvílích.

"Stát by sice neměl bránit lidem nabírat si další úvazky navíc. Ale pokud v reálném světě legislativně upravené snížení pracovní doby doopravdy nevede k tomu, že lidé pracují méně, pak se pozitivní teoretické dopady na životní pohodu, produktivitu práce, stárnutí populace, emancipaci žen, příjmovou nerovnost, životní prostředí a nehodovost míjí účinkem," dodala Horská.

Osmihodinová denní pracovní doba byla v tuzemsku uzákoněna v roce 1918 s tím rozdílem, že se pracovalo i v sobotu, tedy 48 hodin týdně, od roku 1956 pak 46 hodin týdně. Pětidenní pracovní týden byl zaveden v roce 1968.

V ekonomicky vyspělých zemích se pracuje v průměru šest až osm hodin denně. Například v Nizozemsku to je 30 hodin týdně, v Řecku a Izraeli 41 hodin. V souvislosti s masivní automatizací a robotizací se hovoří o výrazném zkrácení pracovní doby a splývání pracovní doby s volným časem.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy