Zpomalila se také dynamika přibližování Česka k průměru Evropské unie ve srovnání s některými státy, které vstoupily do unie také v roce 2004, uvedl úřad.
Za 20 let členství ČR v unii udělal Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) 208 kontrolních akcí zaměřených právě na rozdělování evropských peněz. "Dotační systém, který měl významně napomoci tomu, abychom dosáhli kýžené životní úrovně Západu, se někde po cestě začal zadrhávat a přestal vykazovat očekávané výsledky. Bez strategického rozhodnutí, kam chceme dojít, bez zadání konkrétních cílů a bez důkladné kontroly jejich naplňování se neposuneme dál," uvedl prezident NKÚ Miloslav Kala. Stát by se podle něj měl řídit třeba tím, že normální je hospodařit bez dotací, dotace by se měly vyplatit daňovým poplatníkům a měly by směřovat na prokázanou veřejnou službu.
NKÚ také zastává názor, že by se měl omezit počet dotačních titulů, aby peníze směřovaly tam, kde přinesou nejvyšší přidanou hodnotu. Měl by se také omezit maximální podíl dotace, aby se neztratil její motivační charakter. Celý proces dotací by se také měl zjednodušit, což by podle úřadu omezilo takzvaný dotační byznys.
Pomalejší tempo přibližování k průměru EU dokumentuje úřad například na tom, že životní úroveň v Polsku vzrostla v letech 2003 až 2022 v paritě kupní síly proti průměru EU o 33 procentních bodů, v Litvě vzrostla o 38 procentních bodů, zatímco v Česku se zvýšila o 19 bodů. Dotace podle zjištění NKÚ směřují i do oblastí, kde ČR nezaostává za evropským průměrem. Podpora proto nepřináší maximální účinek. "Příkladem je oblast zaměstnanosti, kde ČR se svou nízkou mírou nezaměstnanosti zaujímá v EU pozici premianta," uvádí NKÚ.
Příliš štědrá podpora
Také míra podpory je podle NKÚ příliš štědrá, protože dosahuje až 70 procent nákladů. To podle kontrolorů nemotivuje příjemce k racionálnímu chování. Prezident Kala míní, že účinnost podpory by šlo zajistit zavedením návratných půjček nebo vysokou spoluúčastí příjemců. NKÚ také uvádí, že dotační systém ovlivnili v minulosti mocní hráči na trhu. Přispěli k vytvoření takových podmínek, aby mohli dotace čerpat v maximální šíři.
Jako příklad uvádí úřad kontrolu, která se zabývala podporou zpracování zemědělských produktů. "Ačkoliv měla podpora směřovat přednostně na mikropodniky a malé a střední podniky, vyhlásilo ministerstvo zemědělství program na zvyšování konkurenceschopnosti pro velké zpracovatelské podniky. V letech 2018 až 2021 těmto firmám s desetimilionovými až stamilionovými ročními zisky vyplatilo dohromady 1,7 miliardy korun," stojí ve zprávě úřadu.
