Praha - Úřady práce nemohou automaticky snížit podporu v nezaměstnanosti lidem, kteří sami podají výpověď nebo ukončí pracovní poměr dohodou. Pokud zaměstnanec tvrdí, že odchází z takzvaných vážných důvodů uvedených v zákoně, a má tedy nárok na podporu ve standardní výši, měl by si úřad existenci těchto důvodů ověřit.

Konstatoval to veřejný ochránce práv (ombudsman), poté co zkoumal konkrétní případ a následně i obecný přístup úřadů práce a ministerstva práce a sociálních věcí ke spornému ustanovení zákona. Snížení podpory pro ty, kdo bez vážného důvodu opustí dobrovolně zaměstnání, prosadil bývalý ministr Jaromír Drábek z TOP 09.

Na možné komplikace s výkladem zákona upozornil online deník Aktuálně.cz už na začátku roku 2011, kdy zpřísnění začalo platit. Ombudsman nyní potvrzuje, že někteří úředníci vykládají zákon příliš přísně a ulehčují si práci. A mají přitom podporu vedení úřadu práce i ministerstva.

Jak navíc zjistila redakce Aktuálně.cz, úřady práce a ministerstvo nemají ani orientační statistiku, kolika lidí se zpřísnění zákona dotklo. Nový počítačový systém sociálních dávek, jenž jako vylepšení dřívějšího systému od roku 2012 prosadil exministr Drábek, totiž tato data najít neumí - na rozdíl od předešlého. Podle kvalifikovaných odhadů z několika úřadů práce oslovených Aktuálně.cz však má nižší podporu až třetina lidí.

Nižší podpora tomu, kdo sám odejde

V konkrétním sporu šlo o ženu, která se rozhodla opustit dosavadní zaměstnání. S firmou podepsala ukončení pracovního poměru dohodou, což je ale podle zákona prakticky stejné, jako kdyby sama podala výpověď.

Samotná dohoda se zaměstnavatelem neobsahuje žádné důvody, proč se pracovní poměr rozhodla ukončit. Pokud totiž nejde o takzvané organizační důvody, nadbytečnost a podobně, není jejich uvedení ani povinné, ani běžné.

Podle zákona prosazeného od roku 2011 Jaromírem Drábkem však lidé, kteří sami opustí zaměstnání bez vážných důvodů, dostanou nižší podporu v nezaměstnanosti. Zjednodušeně řečeno dostanou jen 45 procent předchozího průměrného výdělku, zatímco ostatní začínají na 65 procentech.

Na úřadu práce v Hlinsku, spadajícím pod krajskou pobočku v Pardubicích, pak žena uvedla, že pracovní poměr ukončila, protože se chtěla odstěhovat za budoucím manželem.

Úředníci jí přesto automaticky snížili podporu, aniž by zkoumali, zda u ženy skutečně existuje zmíněná „polehčující okolnost", s níž počítá zákon.

„Úřad práce však vyšel z písemné dohody a ke sdělenému důvodu pouze konstatoval, že v daném případě není možné aplikovat vážné důvody podle zákona o zaměstnanosti, neboť ještě nejsou manželé, a dále, že se nejedná ani o jiné vážné osobní důvody nebo důvody hodné zvláštního zřetele," říká Iva Hrazdílková, mluvčí Kanceláře veřejného ochránce práv.

Úředníci přitom podle ombudsmana měli ženu vyzvat, aby uváděný důvod - vztah, respektive plánovaný sňatek - věrohodným způsobem doložila.

Žena přitom zřejmě nelhala. Skutečně se pak vdala a informaci o sňatku předala úředníkům - ale bohužel až poté, co její odvolání proti snížení podpory zamítlo i ministerstvo práce a sociálních věcí, pod nějž Úřad práce ČR spadá.

Měla to dokázat dřív

Mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková namítá, že žena - navzdory předchozímu "poučení" ze strany úředníků o svých právech a povinnostech - uvedla důvod pro skončení zaměstnání až v odvolacím řízení.

#obj_39458

"A protože ustanovení správního řádu neumožňuje přihlédnout k novým skutečnostem uváděným v odvolacím řízení, když mohly být uplatněny už během řízení před orgánem prvního stupně, bylo odvolání postoupeno na ministerstvo a následně rozkladové komisi tehdejší paní ministryně Ludmily Müllerové.

"Jak odvolací orgán, tak paní ministryně potvrdily postup kontaktního pracoviště úřadu práce v Hlinsku jako správný a v souladu se zákonem," zdůrazňuje Beránková.

Lidem, kteří z práce odcházejí dobrovolně a jdou žádat o podporu, proto ombudsman doporučuje, aby důvody ukončení pracovního poměru uvedli písemně hned v dohodě či ve výpovědi, ačkoliv to zákon nevyžaduje. S tímto doporučením souhlasí i mluvčí Úřadu práce ČR.

Není to přitom poprvé, co se ministerstvo pře s ombudsmanem právě ohledně nižší podpory. Jak v září uvedl server Týden.cz, ministerstvo zvolili přísnější výklad i v případě muže, který ukončil pracovní poměr na podzim roku 2010, tedy ještě před účinností přísnějších pravidel.

"V listopadu 2010 si muž rozhodně nemohl být vědom toho, že pokud ukončí pracovní poměr dohodou bez uvedení důvodů, bude tento fakt mít za následek sankci v podobě snížení výše jeho podpory v nezaměstnanosti," uvedl ombudsman Pavel Varvařovský. Ministerstvo namítá, že žadatel o podporu splnil podmínky pro její poskytnutí až na konci ledna 2011, tedy za účinnosti nové právní úpravy.

Zákon nemůže počítat se vším

Vážné důvody, při jejichž existenci se podpora nesnižuje, uvádí zákon o zaměstnanosti. Nejdříve výslovně zmiňuje některé konkrétní situace: - nezbytná osobní péče o dítě ve věku do 4 let,- nezbytná osobní péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby (podle příslušných předpisů), jde-li o osobu blízkou nebo trvale žijící ve společné domácnosti (...),- docházka dítěte do předškolního zařízení a povinná školní docházka dítěte,- místo výkonu zaměstnání druhého manžela nebo povaha tohoto zaměstnání, - zdravotní důvody, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání.V posledním paragrafu ale připouští také „jiné vážné osobní důvody, například etické, mravní či náboženské, nebo důvody hodné zvláštního zřetele".

Jak zdůrazňuje i ombudsman, poslední paragraf je v zákoně právě proto, že zákonodárci nemohou obsáhnout a vyjmenovat všechny vážné důvody, pro které zaměstnanec může sám svůj pracovní poměr ukončit. „Je pak na úřadu práce, aby ve správním řízení spolehlivě zjistil skutečný stav věci a posoudil vážnost důvodů pro ukončení pracovního poměru," vysvětluje Hrazdílková.

Kolik jsme ušetřili? Nedokážeme zjistit

Celkovou statistiku dopadů tohoto zpřísnění, které od roku 2011 snižuje podporu v nezaměstnanosti, se letos v létě pokoušel získat online deník Aktuálně.cz.

Zjistil, že úřady práce ani ministerstvo žádnou speciální evidenci nevedou. O vyčíslení dopadů, tedy skutečných úspor na vyplácené podpoře, se nijak speciálně nezajímal ani tehdejší ministr Jaromír Drábek, který zpřísnění prosadil.

Lidé z vedení několika regionálních úřadů práce vysvětlují, že nový a velice nespolehlivý počítačový systém, který Drábek od roku 2012 společně se svým prvním náměstkem Vladimírem Šiškou prosadil, nedokáže tato data „vytáhnout ze systému", zatímco dřívější program to dokázal.

Úředníci oslovení Aktuálně.cz nicméně odhadují, že nižší podporu kvůli dobrovolnému odchodu z práce bez vážných důvodů má až třetina nových uchazečů o zaměstnání. Zároveň ale ujišťují, že existenci těchto důvodů zkoumají individuálně a neuplatňují příliš přísný výklad zákona. Podíl lidí, kterým díky uznání vážných důvodů zůstala nesnížená podpora, se ale na jednotlivých úřadech výrazně liší a nelze jej zobecnit.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady!