Praha – Ministerstvu financí vedeném Andrejem Babišem (ANO) se nelíbí budoucí - byť dočasné - zastropování důchodového věku na 65 letech, jak navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí vedené Michaelou Marksovou (ČSSD).
Podle ministerstva práce by měl zákon stanovit dobu, jakou má člověk strávit v důchodu, na zhruba čtvrtinu průměrné délky života. Podle toho by se pak v budoucnu upravoval i věk odchodu do penze. Úřad vedený Michaelou Marksovou jej chce nejdříve zastropovat na 65 letech.
Ministerstvo financí se zastropováním ale nesouhlasí. Podle něj by se měl nejdříve věk posuzovat, potom upravovat. Přestože ministerstvo práce tvrdí, že by lidé pravidelně dostávali "informaci o nejpravděpodobnější hodnotě jejich důchodového věku", podle resortu financí je nynější model mnohem přehlednější. Každý si jasně může spočítat, v kolika letech by do penze měl nastoupit.
Drábkova reforma z roku 2011
- Takzvaná malá důchodová reforma odstartovala na přelomu září a října 2011. Prosadila ji vláda ODS, TOP 09 a Věcí veřejných, respektive tehdejší ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.
- Zvyšování důchodového věku má podle ní postupně pokračovat i nad hranici 65 let, s níž počítaly už dříve schválené plány.
- Dříve platilo, že muži narození po roce 1965 měli jít do důchodu v 65 letech, stejně jako ženy s jedním dítětem; o rok dříve by šly do penze ženy se dvěma dětmi. Postupné zvyšování přitom neobsahuje horní hranici. Nyní narozené děti by tedy měly jít do důchodu až v 73 letech. Podle Drábka bude záležet na budoucích vládách, zda a kdy tento růst stopnou.
- Současně se zrychlilo tempo pro sjednocení důchodového věku mužů a žen. Dříve platilo, že čím více má žena dětí, tím dříve jí vznikne nárok na standardní penzi. Tyto rozdíly se však postupně mají snižovat až k úplnému sjednocení nezávisle na pohlaví a počtu dětí.
Ani argument, že neexistenci hranice vnímá veřejnost špatně, ministerstvo financí nepřijímá. Podle něj se tak dívá i na daně, přesto není možné je zrušit. Kvůli zastropování by se mohl navíc zhoršit i stav veřejných rozpočtů, varuje ministerstvo financí, a Česko by se mohlo propadnout mezi země s vysokým rizikem jejich neudržitelnosti.
Věk nástupu do penze se nyní odsouvá u mužů každý rok o dva měsíce a u žen o čtyři, konečná hranice není stanovena. Na 65 let by se měla dostat ve třicátých letech tohoto století. Podle ministerstva práce by se věk mužů a žen, které odcházejí do penze podle počtu vychovaných dětí dříve, měl sjednotit v roce 2041. Dál by se pak podle nynějších pravidel posouval o dva měsíce ročně. Za čtvrt století by měli jít do důchodu lidé, kteří se narodili v roce 1975, a to v 66 letech a osmi měsících.
Věk odchodu do penze podle dosavadních pravidel si lze spočítat na kalkulačce ministerstva práce a sociálních věcí.
O stropu, neboli pevném věku nástupu do penze, se zmínily vládní strany v koaliční smlouvě. Ministerstvo práce chce věk zastropovat na 65 letech a každých pět let ho přehodnocovat. Pravidelné hodnocení a případné následné úpravy navrhovala i důchodová komise, zastropování ale nenavrhla. Ministerstvo jej přesto navrhuje - konkrétně na 65 letech, protože neexistence této hranice je vnímána jako negativní faktor ze strany veřejnosti.
Podle návrhu by statistický úřad vždy v roce, který končí trojkou či osmičkou, musel vypracovat prognózu o demografickém vývoji. První by měl dělat už za dva roky. Ministerstvo práce by pak do pololetí následujícího roku - tedy roku se čtyřkou či devítkou na konci - muselo vládě dát zprávu o vlivu populačního vývoje na důchodový systém. Součástí dokumentu by byl i návrh na případnou změnu důchodového zákona. "Je také velmi pravděpodobné, že již první publikace těchto nových dokumentů by měla vyústit k předložení zákonné úpravy měnící nastavení důchodového věku," připustili autoři návrhu.
Ve zprávách by se zohlednila mimo jiné očekávaná délka života či pravděpodobnost úmrtí lidí mezi 25 a 54 lety. Jejich doba v důchodu by neměla překročit 26 procent a spadnout pod 24 procent času života. Podle toho by se pak stanovil důchodový věk. Předdůchodové generace by se ale případná úprava hranice nedotkla. Doba dožití žen mezi 25 a 54 lety dosahuje nyní asi 83 let, pětadvacátníků pak asi 76,5 a po padesátce asi 78,4 roku. Nyní lidé tráví v důchodu v průměru 23 let.
Podle propočtů k návrhu by se mohl podle nových pravidel přehodnocování věk nástupu do penze proti nynějšímu modelu oddálit. U lidí narozených zhruba po roce 1971 by to mohlo být přibližně o dva roky, u generace z 90. let pak zhruba o rok.
Pokud by vláda navrhované obrysy zákona schválila, ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) by jí měla do konce prázdnin předložit hotové paragrafy.
