Propojování kanceláří s lidmi prochází dramatickým vývojem už dnes. Například americká technologická společnost s prozaickým názvem US Tech Company loni nabídla svým zaměstnancům možnost nechat si pod kůži implantovat mikročip, který jim zjednoduší život v práci. Umožní jim otevřít dveře, přihlásit se do počítačů, používat firemní tiskárny a kopírky nebo si koupit svačinu v automatu. Na nabídku okamžitě kývla téměř polovina zaměstnanců a další vyčkávají.
Síťově propojená zařízení okolo nás jsou navíc stále samostatnější. Neustále monitorují chod kanceláře. Také sama optimalizují dodávky spotřebního materiálu nebo umí nahlásit hrozící technické chyby servisu dříve, než by ohrozily rytmus naší práce. Tím vším potichu přispívají k většímu pohodlí zaměstnanců.
V nastupující době "internetu věcí" propojená řešení napříč pracovištěm regulují topné systémy a vzduchotechniku, zatímco inteligentní stoly varují uživatele, pokud za nimi sedí příliš dlouho, že je čas se protáhnout, aby záda nebolela.
Také Canon se snaží přicházet s novými způsoby, jak zlepšit podmínky pro každodenní práci. Z celosvětového obratu společnost investuje až deset procent zpět do výzkumu a vývoje. A to nejen do produktů a služeb, které Canon uvede v nejbližších letech, ale míří i do vzdálenější budoucnosti. Pouštíme se i do neprobádaných vod produktů, o nichž ještě není možné říct, zda budou okamžitě využitelné na trhu a v životě. Mohou nám ale otevřít nové možnosti pro snazší, příjemnější a především tvořivější práci.
Základem je tvořivost
V současnosti zároveň dochází k velkému rozvoji kancelářských služeb, jako je správa, archivace, skenování či oběh dokumentů, kde máme připravenu řadu automatizovaných řešení. Jejich cílem je nahradit "zbytečnou" práci, jež obírá zaměstnance o čas, který by mohli věnovat kreativnější činnosti. Podle Světového ekonomického fóra bude právě tvořivost do roku 2020 jednou z nejžádanějších dovedností na pracovišti.
Ladislav Paleček
generální ředitel Canon CZ
Absolvoval Pražskou fotografickou školu pod vedením profesora Šmoka a doktora Vláška a následně navštěvoval Institut výtvarné fotografie při Moravskoslezské univerzitě. Působil v Aeru Vodochody, Kaučuku Kralupy či v Delvitě. Přitom se stále věnoval vlastní fotografické tvorbě, účastnil se řady fotografických výstav a domácích i světových soutěží, kde získal několik ocenění. Ve fotobyznyse působil nejprve v českém zastoupení Nikonu, od roku 1997 pracuje ve společnosti Canon CZ, která se pod jeho vedením rozrostla ze 14 na 300 zaměstnanců.
Věřím, že automatizace je jednou z hlavních odpovědí na tuto potřebu. Díky ní ubude v kanceláři budoucnosti činností, které se opakují a ubíjejí inspiraci. Lidem se tak v práci otevře prostor pro vyšší kreativitu a uspokojení z toho, co dělají.
V posledním desetiletí se podniky zaměřují na podporu mobilní kanceláře a práce odkudkoliv, jejímž cílem je uvolnit zaměstnance od stolu. Nicméně s tím, jak pokračuje debata o produktivitě pracujících na dálku, tato vize prochází změnami. Některé firmy totiž zjistily, že s častější prací na dálku mizí užší osobní spolupráce a vzájemná interakce a inspirace v týmech, a vytrácí se tak kreativita.
Základem dobře fungující kanceláře budoucnosti musí být pro každou firmu nejprve subjektivní zamyšlení. Podniky musí začít tím, že si jasně stanoví a kvantifikují své cíle a po konzultaci s odborníky na firemní procesy určí, jakými činnostmi vytvářejí skutečnou hodnotu. Potom už mají otevřenou cestu k vytvoření inteligentního pracovního prostředí, kde budou rádi pracovat zaměstnanci na všech pozicích. S jistotou, že se firmě investice do nových technologií a postupů vrátí.
Tento text je součástí projektu Kancelář budoucnosti, který chce na tomto místě přinášet vize odborníků z různých oblastí s cílem nastínit, jak se za 20 let změní kancelář, její technologie a způsob, jakým je využíváme. Partnerem projektu je společnost Canon CZ, která je globálním lídrem v inovacích a poskytování technologií z oblasti zpracování obrazu, tiskových služeb a dodavatelem inteligentních kancelářských řešení.
