Zdroj: Shutterstock

Podle indexu patří Česko mezi deset nejvyspělejších ekonomik v Evropské unii. První pozici zaujímá Švédsko, následované Německem a Dánskem. Česko je na deváté příčce a obsadilo tak nejlepší umístění ve srovnání s ostatními zeměmi bývalého východního bloku.

To je podle autorů výzkumu sice dobrá zpráva, výsledek by ale mohl být ještě lepší. V některých zkoumaných oblastech se totiž Česko objevuje na pomyslných stupních vítězů. Výš než na deváté místo se však v žebříčku neposouvá především kvůli nízkému podílu národního důchodu na HDP a nízké přidané hodnotě, dané přílišným napojením na dodavatelské řetězce a malým podílem produkce konečných výrobků. Horší pozici v žebříčku má rovněž kvůli třetí nejvyšší inflaci.

„Ekonomická úroveň měřená HDP na obyvatele je v Česku vyšší než v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku a jsme jen kousek za Velkou Británií. To je skvělý výsledek ekonomické transformace v 90. letech. Nicméně od roku 2008 tempo dohánění německé úrovně výrazně zpomalilo. Hrozí nám chycení se do pasti ekonomiky středních příjmů. Česká ekonomika začala narážet na své limity kvůli podinvestovanosti, trhu práce a struktuře ekonomiky,“ uvádí David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny.

Podle indexu je ekonomická komplexita Česka druhá nejlepší v rámci unie. Vysoká míra diverzifikace zvyšuje odolnost ekonomiky vůči šokům. Tato silná stránka české ekonomiky se ale nepropisuje do vysoké přidané hodnoty nebo národního důchodu. V těch je Česko naopak třetí nejhorší.

„Když to hodně zjednodušíme, z hlediska produkce jsme už Německo dohnali. Ale přidaná hodnota, nebo jednodušeji marže, kterou z této produkce jsme schopni získat, je už o 20 procent nižší než v Německu. A o dalších 10 procentních bodů je nižší národní důchod, který nakonec v Česku zůstane,“ vysvětluje ekonom Navrátil.

Žebříček zmapoval, jak se žije v Česku. Podívejte se, jak je na tom vaše město

Potřebujeme více robotů a digitální veřejnou správu

Počet robotů na pracovníka v Česku sice roste, ale ne dostatečně. Proto Česko vypadlo z první dvacítky nejvíce robotizovaných ekonomik světa. Aktuálně je v oblasti robotizace evropským premiantem Německo s 371 roboty na 10 tisíc zaměstnanců, následované Švédskem s 289 a Dánskem s 246 roboty. ČR má pouze 162 robotů na 10 tisíc zaměstnanců.

Česko potřebuje investice namířit do oblastí, které zvýší podíl přidané hodnoty na produkci. „Samotná výroba, často zjednodušeně označovaná jako montovna, má relativně nízkou marži, zvlášť pokud je součástí dodavatelského řetězce. Přidanou hodnotu na produkci mohou firmy v takzvané předvýrobní fázi zvyšovat investicemi do výzkumu a inovací, designem vlastních výrobků a služeb. V povýrobní fázi potom zvýšením podílů výroby se vztahem s koncovým zákazníkem, vlastní distribucí a nabízením následných služeb,“ míní ekonom.

Další oblastí, ve které má Česko velké rezervy, je digitalizace veřejné správy. Investice státu do e-governmentu přesáhly za posledních pět let 60 miliard korun. Přesto jsme na tom v mezinárodním hodnocení e-governmentu byli jen o jednu příčku lépe než Bělorusko.

Naopak v soukromém obchodním sektoru dosahuje Česko v řadě srovnání špičky, někde na úrovni Dánska. Podle Českého statistického úřadu mělo například vlastní webové stránky loni na 83 procent firem s deseti a více zaměstnanci. Možnost objednat si zboží online pak nabízela třetina firem, což je třetí nejvyšší podíl v EU.

Nejhůře je na tom Řecko

Nejméně zdravou ekonomiku má v EU podle indexu Kypr, Polsko a Řecko. Ekonomice těchto tří zemí škodí především vysoký veřejný dluh ve srovnání s HDP, nízká míra investic vůči HDP i nízký HDP na obyvatele.

Chudé Česko 21 mapovalo přehlížené problémy. Zde jsou příběhy těch, co nebývají vidět

„Řecko se na poslední příčce srovnání objevuje přesně v polovině zkoumaných kategorií a jeho ekonomice tak škodí především vysoký veřejný dluh, nízká míra investic, špatná ekonomická komplexita i nejvyšší deflace,“ vysvětluje Tomáš Odstrčil, datový analytik Evropy v datech.

Připomíná, že index se sestavuje s pomocí přibližně deseti indikátorů, které se k dané problematice vztahují. Tato data čerpají analytici z otevřených zdrojů, jako je Eurostat, OECD, WHO, Světová banka nebo OSN.

„Kromě makroekonomických údajů index zkoumá také aspekty, které mají vliv na prosperitu jednotlivců, a hledá cesty, jak podmínky života a podnikání v Česku zlepšovat. Proto staví na deseti tematických pilířích, které vedle ekonomických dat zkoumají například kvalitu vzdělávání, zdravotnictví, bydlení, digitalizace nebo životního prostředí,“ dodává Odstrčil.