Praha - Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí překvapila silným růstem. Zatímco analytici očekávali meziroční zvýšení HDP o 2,9 procenta, hospodářský růst dosáhl podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu 4,5 procenta. Česko tak patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám v rámci EU.
V porovnání s prvními třemi měsíci letošního roku pak ekonomika vzrostla o 2,3 procenta. I zde analytici predikovali nižší údaj, pouze 0,7 procenta. "Mezikvartální růst dosáhl v novodobé éře české ekonomiky zřejmě vůbec nejsilnější hodnoty, meziroční srovnání bylo největší od konce roku 2015, uvedl ekonom UniCredit Bank Patrik Rožumberský.
K neočekávaně příznivému výsledku ekonomiky podle statistiků přispěla především domácí poptávka tažená rostoucí spotřebou domácností a investiční aktivitou firem. "Rostla výkonnost většiny odvětví národního hospodářství, tedy nejen zpracovatelského průmyslu, ale také většiny odvětví služeb," uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Podrobnější data o skladbě HDP, která napoví více o tom, co přesně tak rychlý růst ekonomiky ve druhém čtvrtletí přineslo, zveřejní statistici 1. září.
Ekonomové každopádně začnou přepisovat své dosavadní odhady růstu pro celý rok 2017. "Celoroční růst evidentně přesáhne tři procenta, v roli tahouna zůstane spotřeba domácností opřená o silný trh práce," okomentovala data hlavní ekonomka České bankovní asociace Eva Zamrazilová. "Náš výhled pravděpodobně zrevidujeme z aktuálních 3,7 procenta na více než čtyři procenta," uvedl ekonom Komerční banky David Kocourek.
Podle Patrika Rožumberského z UniCredit Bank bude letošní tempo růstu HDP s největší pravděpodobností druhé nejvyšší od roku 2007. "Nebýt nedostatku pracovní síly, která se ukazuje být největší brzdou růstu, rostla by přitom ekonomika ještě rychleji," uvedl ekonom.
V každém případě bude podle Rožumberského platit, že letošní růst české ekonomiky už počtvrté v řadě překročí průměrný růst v eurozóně, a bude tak pokračovat přibližování Česka k vyspělým zemím.
Na nová data z ekonomiky reagovala také česká koruna, posílila o téměř půl procentního bodu na 26,03 koruny za euro, což je nejsilnější úroveň od 4. srpna, kdy ČNB poprvé po deseti letech zvýšila úrokové sazby.
Kromě Česka ve středu vydávali odhady vývoje HDP také statistici na Slovensku a v Maďarsku. Zatímco slovenská ekonomika vzrostla ve druhém čtvrtletí o 3,3 procenta a odhady trhu překonala o 0,2 procentního bodu, maďarský HDP naopak za očekáváními zaostal. Stoupl o 3,2 procenta, čekalo se však ještě o 0,5 procentního bodu více.
