Před 10 lety přišel obří otřes. Globální ekonomická krize v číslech a datech

Adam Váchal Dan Poláček Ondřej Neufus Jan Nevyhoštěný Tomáš Kunc ČTK Adam Váchal, Jaroslav Krejčí, Dan Poláček, Ondřej Neufus, Jan Nevyhoštěný, Tomáš Kunc, ČTK
7. 9. 2018 6:04
K nejhlubší poválečné recesi mohutně přispěli politici, kteří skrze státem podporované hypotéky nabízeli bydlení pro každého. Přesně před deseti lety se obavy kritiků začaly bolestně naplňovat.

Před deseti lety, 7. září 2008, vypukla převzetím polostátních hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac americkou vládou naplno dosud poslední celosvětová hospodářská krize.

Problémy se ale objevily dříve. Hypoteční trh v USA se začal otřásat již na konci roku 2006.

Za hlavní viníky globálního ekonomického kolapsu většina ekonomů označila "nenasytné" bankéře, kteří půjčovali téměř každému, špatnou regulaci finančního trhu a ratingové agentury, které hodnotí úvěrová rizika.

Podívejte se, jak rychle se svět do krize propadl a jak obtížně se z ní dostával.

Ekonomický kolaps v číslech

200miliard dolarů

Až takovou částku přislíbila americká vláda polostátním hypotečním agenturám Fannie Mae a Freddie Mac v rámci záchranného programu, který odstartoval v září. Vláda současně nad těmito ústavy převzala kontrolu.

158let

Po tolika letech zkrachovala 15. září 2008 americká banka Lehman Brothers.

79,9procenta

Takový počet akcií v jedné z největších světových pojišťoven American International Group musela převzít 17. září 2008 americká vláda. Centrální rezervní systém Fed v rámci záchrany přislíbil pojišťovně úvěr až 85 miliard dolarů.

700miliard dolarů

Suma, kterou je třeba poskytnout finančnímu systému jako injekci. Prohlásil to někdejší prezident USA George Bush v televizním projevu z 25. září 2008. Dodal, že USA se nachází uprostřed ekonomické krize.

787miliard dolarů

Částka, kterou rozhodla americká vláda napumpovat do ekonomiky v únoru 2009. Peníze měly přinést daňové úlevy a vytvořit tisíce pracovních míst.

Finanční krize obrazem

Jak šly události

   
   
9. srpna 2007

Ekonomická situace v Evropě se začala zhoršovat. Francouzská banka BNP Paribas zmrazila výběry hotovosti ze tří svých fondů, jež investovaly do rizikových hypoték v USA. Ve stejný den Evropská centrální banka poskytla peněžnímu trhu injekci 94,8 miliardy eur. Obdobný krok učinily posléze i centrální banky Kanady, USA a Japonska. Na podzim pak řada významných bank ohlásila těžké ztráty za třetí čtvrtletí. Jejich šéfové začali hromadně rezignovat.

 
  17. března 2008

Amerika hledá nouzová řešení. Centrální banka Fed oznámila, že přistoupí k opatřením, která nevyužila od hospodářské krize v 30. letech. Kromě snižování úrokové sazby jde hlavně o různé způsoby pumpování dalších peněz do ekonomiky. Banka JPMorgan Chase oznamuje, že kupuje hroutící se investiční banku Bear Stearns – ta se stala první velkou bankou, kterou zničila krize na úvěrových trzích.

7. září 2008

Nad klíčovými polostátními hypotečními agenturami Fannie Mae a Freddie Mac přebírá kontrolu americká vláda. Ta se zaručila za dluhy ústavů a oznámila, že je podpoří kapitálem v objemu až 200 miliard USD (v přepočtu 3,5 bilionu korun).

 
  15. září 2008

V pondělí 15. září v devět hodin se svět na chvíli zastavil, když banka Lehman Brothers požádala o ochranu před věřiteli. Po 158 letech existence zkrachovala.

17. září 2008

Americká vláda oznámila převzetí 79,9 procenta akcií v jedné z největších světových pojišťoven American International Group. Centrální rezervní systém Fed v rámci záchrany pojišťovně přislíbil úvěr až 85 miliard dolarů.

 
  22. září 2008

Fed obdržel žádost o souhlas se změnou firemní struktury od investičních bank Goldman Sachs a Morgan Stanley. Změna by zmíněným finančním ústavům umožnila proměnit se v bankovní holdingy podléhající dozoru Fedu, které by mohly provozovat i komerční bankovnictví.

25. září 2008

Někdejší prezident USA George Bush prohlásil v televizním projevu, že se země ocitla uprostřed vážné finanční krize. Ve svém proslovu se snažil Američany i Kongres přesvědčit o nutnosti poskytnout finančnímu systému injekci 700 miliard dolarů.

 
  26. září 2008

Americká vláda uzavřela největší domácí spořitelnu Washington Mutual. Pád se stal největším krachem v historii bankovního sektoru USA.

29. září 2008

Sněmovna reprezentantů odmítla podpořit finanční systém požadovanou částkou 700 miliard dolarů, který prosazoval mimo jiné prezident Spojených státu George Bush. Toto odmítnutí vyvolalo na burzách největší propad od krachu v říjnu 1987.

 
  3. října 2008

Sněmovna reprezentantů schválila plán stabilizace finančního systému. Na jeho podporu se vláda rozhodla vynaložit již zmíněných 700 miliard dolarů. Návrh zákona následně podepsal americký prezident George Bush.

4. října 2008

Francie, Německo, Británie a Itálie se dohodly, že členové EU budou moci kvůli finanční krizi překračovat limity rozpočtových deficitů.

 
  15. října 2008

Na bruselském summitu šéfové vlád Evropské unie podpořili záchranný plán pro finanční sektor, a tudíž uvolnění více než dvou bilionů eur na podporu bank ohrožených finanční krizí.

31. prosince 2008

Světové burzy zveřejnily čísla za rok 2008, podle kterých utrpěly kvůli krizi rekordní ztráty.

 
  13. února 2009

Sněmovna reprezentantů Spojených států schválila stimulační plán v hodnotě 787 miliard dolarů. Následně plán posvětil Senát a poté podepsal americký prezident Barack Obama.

2. března 2009

Dow Jonesův index, hlavní burzovní index v USA, poprvé od října 1997 klesl pod 7000 bodů.

 
  1. června 2009

Největší americká automobilka General Motors požádala o ochranu před věřiteli. Vyhlásila tak třetí největší bankrot v historii USA. Bankrotový režim automobilka opustila po 39 dnech 10. července.

Říjen a listopad 2009

Ekonomiky Evropské unie a USA rostly už druhý kvartál po sobě, a technicky se tak vymanily z recese.

 

Čtěte více

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy