Oddíl druhé třídy. Bez wi-fi a bez zásuvek. "Jednou do Mostu," kupuji si u průvodčího jízdenku. "Budete si přát uplatnit nějakou slevu?" táže se muž v uniformě. Nic mě nenapadá, nejsem důchodce ani skupina. "Ne". "Osmdesát korun," odvětí průvodčí. "Ale sem jsem jel za čtyřicet...," namítám. Ukazuji mu lístek. "To jste použil jízdenku DÚK, přejete si také takovou? Čtyřicet korun prosím." Aby se v tom Dan Ťok vyznal.