Washington - Měnový výbor americké centrální banky (Fed) dnes rozhodl ponechat základní úrokovou sazbu na historickém minimu těsně nad nulou, kde ji udržuje od konce roku 2008. Zdůvodnil to signály oslabování v globální ekonomice a zvýšenou nestabilitou na finančních trzích. Možnost prvního zvýšení sazeb za devět let ale nechal otevřenou.
"Nedávný vývoj globální ekonomiky a finančních trhů by mohl poněkud omezit ekonomickou aktivitu a pravděpodobně v blízké době vyvine další tlak na inflaci," uvedl Fed po dvoudenním zasedání. Podle agentury Reuters dodal, že domácí ekonomika zůstává vcelku v rovnovážné situaci, hodlá však "monitorovat vývoj v zahraničí".
"Fed říká, že bude věnovat pozornost tomu, co se děje v zahraničí," řekl agentuře AP Scott Clemons z finanční společnosti Brown Brothers Harriman. "Tato slova jsou kódem pro Čínu," dodal.
Šéfka Fedu Janet Yellenová na tiskové konferenci uvedla, že zvýšení sazeb je letos nadále pravděpodobné a může přijít už v říjnu. I po něm ale zůstane měnová politika "ještě nějakou dobu vysoce uvolněná", dodala Yellenová.
K zasedání Fedu se upíraly zraky celého finančního světa. Nešlo ani tak o to, zda sazby zvedne, či je zatím ještě ponechá, ale hlavně o to, zda předsedkyně Janet Yellenová jasně naznačí další vývoj.
Pro to, aby se začaly sazby v USA zvyšovat, hovořil zlepšující se stav tamní ekonomiky, včetně nízké nezaměstnanosti, jejíž průměrná míra spadla na 5,1 procenta.
Nicméně většina analytiků před zasedáním Fedu předpokládala, že se zvýšením sazeb ještě vyčká, a to s ohledem na nejistou situaci v globální ekonomice, hlavně na rozvíjejících se trzích.
K tomu americký Fed začátkem tohoto týdne vybídla Světová banka. Poukázala na to, že vyšší sazby v USA učiní dolar přitažlivějším pro investory, což způsobí ještě silnější odliv kapitálu z rozvíjejících se trhů.
Ale na druhé straně existuje několik pádných důvodů pro to, aby začaly jít sazby nahoru.
„Stávající politika téměř nulových sazeb se stává neudržitelnou. Stav americké ekonomiky se zlepšil natolik, že Fed by měl začít měnovou politiku přitvrzovat,“ míní Martin Pohl, analytik společnosti Generali Investments CEE.
Před zasedáním tipoval, že sazby se nezmění. Jak dodal, předsedkyně Fedu Janet Yellenová musí při rozhodování o sazbách vzít v úvahu také skutečnost, že měnová rozhodnutí začnou na reálnou ekonomiku působit se značným časovým odstupem.
Americký Fed drží svoji klíčovou sazbu blízko nuly od prosince 2008, tedy skoro sedm let. Velice levné peníze, které se od sazeb odvíjejí, však vůbec nemusejí ekonomice pomoci. Právě naopak. „Dlouhé období uvolněné měnové politiky je riskantní i pro finanční stabilitu s tím, jak jsou investoři ochotni podstupovat stále větší a větší riziko,“ upozorňuje Pohl.
Investoři díky velice nízkým úrokovým sazbám ochotněji nakupují akcie, byť jejich cena je ve srovnání s čistým ziskem připadajícím na jeden papír hodně vysoká. Nebo jiný příklad: společnosti si levně půjčují peníze i na zpětné odkupy akcií, čímž zvyšují výnos připadající na jeden tento papír. Logicky, neboť pomocí odkupů klesá počet veřejně obchodovaných akcií. Ale tímto způsobem se reálné ekonomické výsledky firem nikterak nezlepšují.
