"Zatímco miliony lidí nevědí, jak mají zaplatit za jídlo a energie, krize naší doby přináší miliardářům obrovský růst bohatství," uvedl konzultant Oxfamu Manuel Schmitt.
Zpráva například uvádí, že více než 95 potravinářských a energetických firem ve světě loni více než zdvojnásobilo své zisky. Celkový objem neočekávaných zisků, kterého firmy dosáhly, činí 306 miliard USD (6,8 bilionu Kč). Z toho 257 miliard dolarů, tedy 84 procent, firmy rozdělily mezi akcionáře, zatímco vyšší náklady byly přeneseny na spotřebitele. Oxfam definuje jako neočekávaný zisk takový, který přesahuje průměr z let 2018 až 2021 nejméně o deset procent.
Za vítěze energetické krize a pandemie nemoci covid-19 označil Oxfam korporace a superbohaté. Od začátku pandemie, tedy za poslední dva roky, jedno procento nejbohatších lidí v populaci mělo na celkovém růstu nového bohatství dvoutřetinový podíl a získalo dvakrát více majetku než zbývajících 99 procent populace. Celkový majetek všech miliardářů se od roku 2020 zvyšuje v průměru o 2,7 miliardy USD denně.
Zároveň nejméně 1,7 miliardy pracujících žije v zemích, kde je inflace vyšší než růst mezd. Zhruba každý desátý člověk ve světě hladoví.
Oxfam považuje za východisko z krize vyšší daně pro bohaté. Desetiletí snižování daní pro nejbohatší a pro podniky nerovnost ve světě ještě prohloubilo. V některých zemích mají nejchudší lidé vyšší daňové sazby než miliardáři. Podle Oxfamu pocházejí po celém světě z daní z majetku stále jen čtyři procenta daňových příjmů.
"Korporace a jejich hlavní superbohatí vlastníci musejí konečně spravedlivě přispět ke společnému dobru," uvedl Schmitt.
Daň pět procent pro světové multimilionáře a miliardáře by mohla přinést 1,7 bilionu USD ročně. To by stačilo na to, aby se z chudoby vymanily dvě miliardy lidí.
Některé státy se už rozhodly zavést daň z neočekávaných zisků pro firmy zaměřené na fosilní paliva, protože válka na Ukrajině způsobila loni prudký růst cen ropy a zemního plynu. To zhoršilo finanční situaci domácností po celém světě. Oxfam chce, aby se tato myšlenka rozšířila i na velké potravinářské koncerny, a to jako způsob, jak zmenšit propast mezi bohatými a chudými.
Bohaté korporace využívají válku jako záminku k tomu, aby si mohly výrazněji zvýšit ceny, uvádí zpráva Oxfam. Potravinářství a energetika patří mezi odvětví, kterým dominuje malý počet hráčů, mají tak efektivní oligopol a nedostatek konkurence jim umožňuje udržovat vysoké ceny.
