Kontrola stahování a platby médiím. Europoslanci schválili reformu práv na internetu

Ekonomika ČTK Ekonomika, Filip Sýkora, ČTK
Aktualizováno 26. 3. 2019 15:00
Poslanci Evropského parlamentu v úterý schválili spornou reformu ochrany autorských práv na internetu, jejímž cílem je přizpůsobit evropské autorské právo digitální éře. Příslušnou směrnici musejí ještě formálně schválit členské státy EU a jednotlivé země pak budou mít dva roky na to, aby ji převedly do svého práva. Norma především ukládá velkým internetovým společnostem, jako je Google, platit vydavatelům a umělcům za použití jejich děl on-line.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Pro nová pravidla se vyslovilo 348 poslanců, proti hlasovalo 274 zákonodárců a 36 se zdrželo. Europoslanci se předtím odmítli zabývat pozměňovacími návrhy, které počítaly s vypuštěním sporných článků.

Internetové platformy budou mít nově povinnost prověřovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Kritici směrnice ji označují za cenzuru internetu.

O víkendu se v řadě evropských zemí uskutečnily demonstrace na protest proti reformě. Za "záchranu internetu" vyšli především mladí lidé do ulic například v Rakousku, Polsku nebo Portugalsku. Zdaleka nejpočetnější protesty se ale odehrály v Německu, kde jen v Mnichově demonstrovalo podle policie 40 tisíc lidí. Proti směrnici o autorských právech na internetu vyšly z iniciativy Pirátské strany protestovat desítky lidí i v desítce českých měst.

V rámci debat o nových pravidlech byly od začátku zásadní a nejvíce sporné především dvě části návrhu směrnice, a sice články 11 a 13 (podrobněji o nich v boxu níže).

První z nich má majitelům práv - včetně médií a umělců - zajistit spravedlivý podíl za použití jimi vlastněného obsahu na internetu. Článek 13 ukládá internetovým platformám povinnost zabývat se tím, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva.

Silné emoce vyvolával právě především článek 13, který kritici označují za cenzuru internetu. Zavádí takzvané filtry, jejichž úkolem je kontrolovat, zda obsah nahrávaný uživateli neporušuje autorská práva. Za obsah tak nově nyní mají být právně zodpovědné platformy.

Odpůrci ale varují i před možnou preventivní cenzurou i legálního obsahu. Obávají se také toho, že "robot" nebude schopný rozeznat například parodie a karikatury a zablokuje všechno bez rozdílu.

"Je to temný den pro svobodu internetu," napsala na Twitteru německá pirátská europoslankyně Julia Redaová, která byla jednou z hlavních tváří boje proti chystané směrnici.

Video: Komisařka Jourová: Posílením autorských práv napravujeme nespravedlnost

Evropský parlament schválil posílení autorských práv. Komisařka Věra Jourová za tím vidí nápravu nespravedlnosti. | Video: Ondřej Houska

Schválení směrnice o autorských právech na internetu označili čeští piráti za černý den pro svobodu internetu v Evropě. Kritické jsou i další strany.

Podle českého europoslance Pavla Teličky, který hlasoval proti směrnici, nepřináší navrhovaná úprava řešení současného stavu. Telička připomněl, že poslanci v souvislosti se směrnicí dostávali denně stovky e-mailů z obou táborů, on sám jich například minulý týden obdržel asi 3000. Proti směrnici o uplynulém víkendu protestovaly v evropských městech desetitisíce lidí a na internetu vzniklo množství petic.

Naproti tomu český europoslanec Pavel Svoboda během debaty zdůraznil, že Evropa reformu autorského práva na internetu zcela určitě potřebuje. O cenzuru nejde, zdůraznil.

Opravdovou cenzurou by podle něj bylo bránit talentovaným tvůrcům v jejich tvorbě. Pokud by nová pravidla neprošla, mohlo by podle Svobody vzniknout prostředí, kdy by se tito autoři "museli živit jako prodavači nebo taxikáři a teprve večer po práci by si mohli psát, co chtějí".

Také jeho kolega Luděk Niedermayer považuje směrnici za zlepšení stávajícího stavu. "Nepovažuji za projev svobody, pokud někdo vydělává peníze na něčem, co mu nepatří. A to mnoho velkých firem národních či globálních právě dnes činí," sdělil ČTK Niedermayer.

Česko by mělo novou směrnici převést do své legislativy do dvou let. Od přijaté normy se může výrazně lišit, uvedli zástupci Unie vydavatelů. Vydavatelé i zástupci internetových firem v Česku se chtějí do tvorby národní normy zapojit.

Směrnice podle výkonného ředitele Unie vydavatelů Václava Macha vytváří podmínky k tomu, aby vydavatelé mohli chránit jimi vytvořený obsah na digitálním trhu a jednat s těmi, kdo jej dále komerčně využívají o podmínkách poskytnutí finančních kompenzací za toto používání.

"Tím se otevírá cesta k tomu, aby vydavatelé stejně jako další tvůrci obsahu získávali z komerčního využívání svého obsahu třetími stranami další finanční prostředky využitelné pro financování tvorby kvalitního obsahu. To má nesmírný význam pro další budoucnost nezávislého, kvalitního a profesně vytvářeného obsahu, který je předpokladem demokratického vývoje evropské společnosti," uvedl Mach.

Na národní podobu směrnice si například počká tuzemská internetová jednička Seznam.cz. "Až bude známá česká podoba, budeme podle toho připravovat další kroky. A jsme připraveni se přizpůsobit jakýmkoli variantám," řekla ČTK mluvčí Aneta Kapucianová.

Google: Nejistota a poškození kreativní ekonomiky

Podle společnosti Google, kterou směrnice zasáhne nejvíce, povede reforma k právní nejistotě a poškodí kreativní a digitální ekonomiku EU. 

Směrnice je v konečné podobě podle firmy o něco lepší, než byl původní návrh, ale "detaily jsou důležité". Google dodal, že se těší na spolupráci s tvůrci příslušných pravidel, vydavateli, umělci a majiteli práv při očekávaném převádění směrnice do národní legislativy členských států Evropské unie.

Globální internetový gigant v minulých měsících v Bruselu lobboval především za změny či zrušení dvou nejkontroverznějších článků 11 a 13 ve směrnici potvrzené dnes europoslanci. Google bude nyní muset častěji platit kompenzace vydavatelům, autorům a majitelům práv.

Kritizované články 13 a 11 směrnice o autorských právech

Upload filtery

  • Článek 13 (dle nového číslování 17) dává internetovým platformám - třeba právě YouTube - povinnost kontrolovat, zda uživateli nahrávaný obsah neporušuje autorská práva. Platformy tak budou ve většině případů potřebovat licenci na chráněná díla, která na ně uživatelé nahrají.

Tuto povinnost by podle odborníků musely firmy splnit za použití filtrovacího softwaru, který by obsah porovnal s databázemi autorských děl. Kritici však poukazují na možnou chybovost programů a obávají se ztížení možnosti nahrávat na web či sociální sítě i obsah, který žádná autorská práva neporušuje.

Některé členské státy včetně České republiky žádaly v této věci výjimky pro malé firmy, pro které by postihy, s nimiž směrnice počítá, mohly být likvidační. Na základě kompromisu sepsaného rumunským předsednictvím se nemají tato pravidla vztahovat na společnosti mladší tří let s ročním obratem méně než 10 milionů eur (258 milionů korun) a s méně než 5 miliony uživatelů měsíčně.

  • Pokud by platily obě podmínky zároveň, povinnost by se vztahovala i na české diskuzní servery typu Nyx.cz či třeba Mimibazar a eMimino.cz.

"Nahrávání veřejně sdílených souborů není tak klíčovou funkcí, aby se případně nedalo vypnout. Likvidační to určitě není," napsal Hospodářským novinám po e-mailu Marek Janda, vlastník a provozovatel serveru Nyx. Janda se však domnívá, že by se povinnost filtrovat nahrávaný obsah na Nyx pravděpodobně stejně nevztahovala. 

Povinnost by nejspíše dopadla i na server Uložto.cz. Ten proti směrnici dlouhodobě vystupuje.

Kompromisní znění by nicméně mělo umožnit na síti dále šířit chráněná díla za účelem citací, kritiky, karikatury či parodie. Uživatelé by tak mohli dále nahrávat na Facebook různě více či méně humorné "memy" nebo krátké pohyblivé obrázky ve formátu gif. Nově pojatá ochrana autorských práv by se také neměla dotknout nekomerčních internetových encyklopedií, jako je Wikipedie. Vyloučeny by měly být také otevřené softwarové platformy jako třeba GitHub.

Daň z odkazu

  • Článek 11 (nově 15) bývá kritiky přezdíván "daň z odkazu". Firmy jako Facebook, Google, ale i český Seznam by podle něj měly vydavatelům platit za zobrazování úryvků z článků, na které odkazují - typicky jde o titulky, první odstavec a úvodní fotografii. Nově by pro jejich zobrazení musely mít od vydavatele licenci.

Podle současného znění by však měla platit výjimka pro "velmi krátké úryvky" či "jednotlivá slova". V tuto chvíli však není zřejmé, kde přesně by ležela hranice.

Zastánci opatření poukazují na to, že dominantní množství návštěvnosti webů mediálních domů často pochází zejména z Facebooku a Googlu (v Česku i Seznamu). Vydavatelé jsou tak na internetových firmách mnohdy existenčně závislí, zároveň jim ale stále méně dokážou konkurovat v prodeji on-line reklamy. Tu přitom podle zastánců opatření dokážou velké internetové firmy dobře prodávat právě i proto, že ve výsledcích vyhledávání či takzvaném newsfeedu zobrazují právě úryvky z článků.

Vývoj v oblasti internetové reklamy bývá dáván do souvislosti s nástupem zpoplatněných webových serverů. Své zprávy zamkly za takzvaný paywall i některé české zpravodajské servery.

  • Internetové firmy mohou na opatření reagovat také tím, že na zpravodajské weby zkrátka přestanou odkazovat. Tím se povinnosti platit za obsah vyhnou.

"Pokud bude i jen titulek článku chráněný autorským právem, nebudou ve vyhledávačích žádné odkazy na stránky médií," napsal před časem na Twitter Ivo Lukačovič, zakladatel Seznamu. Google zase před časem ukázal, že by výsledky vyhledávání mohl zobrazovat zcela bez titulku a shrnutí, jen s hyperlinkem.

 

Právě se děje

před 25 minutami

Katalánský expremiér se přihlásil belgickým úřadům, do Španělska se vrátit nechce

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který je už téměř dva roky na útěku před španělskou justicí kvůli obvinění ze vzpoury, se v pátek dostavil v Bruselu na prokuraturu. Důvodem je obnovený evropský zatykač, který tento týden vydal španělský soudce.

Belgický soudce rozhodl, že Puigdemont bude na rozhodnutí o vydání čekat na svobodě.

Puigdemontovi ve Španělsku hrozí vězení kvůli neústavnímu referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017. Španělské justici se odmítá vydat, protože ji nepovažuje ze nezávislou. Svůj proces označuje za politický.

před 25 minutami

Zprostředkovatel vraždy Jána Kuciaka uzavřel dohodu s prokurátorem

Dohodu o vině a trestu s prokurátorem uzavřel Zoltán Andruskó, zprostředkovatel loňské vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka. Podmínky ale advokáti ani prokuratura zatím nezveřejnili, dohodu totiž ještě musí schválit soud. Andruskó je jedním z pěti obviněných ve zmíněné kauze, která v zemi vyústila v politickou krizi a v odchod Roberta Fica z funkce premiéra.

Andruskó v případu vystupoval jako zprostředkovatel mezi objednavatelem vraždy a nájemnými vrahy. Hrozil mu trest 25 let vězení nebo doživotí. Po zadržení ale s policií spolupracoval na vyšetření vraždy, při které byla zastřelena i reportérova snoubenka Martina Kušnírová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy