Zájem o letenky po létě výrazně klesne, bojí se prodejci. Poptávku sníží i vyšší ceny

ČTK ČTK
11. 8. 2022 11:40
Poptávka po letenkách v minulých týdnech, která místy překonávala i čísla z období před pandemií, zřejmě dosáhla svého letošního vrcholu. Nyní někteří prodejci počítají s mírným oslabením prodejů. Leteckou dopravu navíc zřejmě negativně ovlivní rostoucí náklady a nedostatečné kapacity. Vyplývá to z informací prodejců letenek.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

Prodej letenek na období letních prázdnin předčil podle prodejců očekávání. Poptávka místy překonávala úroveň před pandemií, u některých destinací i o desítky procent. Zájem byl hlavně o lety po Evropě. To se promítlo i do cen letenek. Například podle společnosti Kiwi byly ceny na červenec a srpen asi o 43 procent vyšší než loni.

"To je dáno hned několika faktory, včetně vysoké poptávky cestujících, rostoucích cen paliva a energií a zdražování obecně," uvedla společnost.

Podle dalšího prodejce Student Agency jsou ceny letenek nyní asi o čtvrtinu vyšší i ve srovnání s obdobím před koronavirem. "Výraznější nárůst cen se samozřejmě projevuje na delších dálkových letech," řekla manažerka společnosti Lenka Kašická.

Zájem o letenky na červenec a srpen ovšem nejspíš představoval vrchol letošních prodejů, od srpna začíná poptávka už tradičně klesat. Podle portálu Letuška.cz ovšem může oslabení trvat i několik měsíců.

Letecká doprava nyní čelí stejným výzvám jako celá ekonomika, tedy rostoucím nákladům kvůli ceně ropy, dále nedostatku kvalifikované pracovní síly nebo zvýšeným nárokům na mzdy napříč leteckým oborem. "To vše ovlivňuje cenu letenek," přikyvuje šéf portálu Letuška.cz Josef Trejbal.

Letecký průmysl navíc podle Trejbala poškozuje rušení letů a problémy na některých letištích. Zároveň je však podle něj možné, že zlevní letenky do exotických destinací.

Nedostatek provozního personálu dostává do problémů letiště i dopravce v Evropě už nyní. Důsledkem jsou zmatky při odbavení cestujících i zavazadel, kde se navíc tvoří velké fronty. Řada dopravců i letišť proto v minulých týdnech rušila část spojů. Problémy jsou například ve Velké Británii, Nizozemsku, Belgii nebo Francii.

"Zpoždění, rušení letů, omezování prodejů letenek, stávky i častěji nedoručená nebo ztracená zavazadla jsou důsledkem nezvládnuté situace managementy těchto podniků. Ty byly zřejmě uspány státní podporou v době koronaviru, na návrat cestujících se ale dostatečně nepřipravily," podotkl Trejbal.

Českým letištím se ovšem podle prodejců výraznější komplikace zatím vyhýbají. "Léto je silnější, než letiště před letní sezónou predikovalo, i tak tam ale cestující nezaznamenávají problémy s odbavením," řekl k pražskému letišti Václava Havla Trejbal. Odbavení probíhá bez problémů také na regionálních letištích v Pardubicích, Ostravě nebo v Karlových Varech.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 31 minutami

Německá vláda chce regulovat ceny plynu, opatření dosáhne 200 miliard eur

Německá vláda podpoří regulaci cen plynu zvláštním stabilizačním fondem až za 200 miliard eur, zruší i nový poplatek za obstarání plynu, řekl Scholz.

V Německu začne od soboty platit nový poplatek za obstarání plynu, který zdraží odběratelům tuto energetickou surovinu o 2,4 centu za kilowatthodinu (kWh), což může u domácností činit ročně i stovky eur (tisíce Kč). Očekává se ale, že vláda tento poplatek zruší, neboť ho kritizuje nejen opozice, ale i představitelé vládních stran. Není tak vyloučeno, že kancléř dnes oznámí i zrušení poplatku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Putin podepsal dekret týkající se zákazu tranzitu kamionů ze Západu přes Rusko

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, kterým zmocňuje vládu k zákazu tranzitu kamionů z některých západních zemí přes ruské území. Zákaz, jenž vstupuje v platnost okamžitě, se týká zemí, které přijaly podobné restrikce vůči Rusku, uvedla agentura Reuters. Mezi státy, které omezily vstup ruským kamionům na své území, patří hlavně země Evropské unie.

EU zavedla zákaz vstupu nákladních automobilů ruských a běloruských podniků na své území už letos v dubnu. Unijní zákaz byl součástí pátého souboru sankcí, který EU přijala kvůli útoku ruských vojsk na Ukrajinu. Ruské jednotky k operacím využívají také běloruské území. Zákaz nicméně zahrnuje řadu výjimek včetně přepravy pošty, paliv, potravin či léků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Česko získá 2,7 miliardy korun od USA na modernizaci armády nebo kybernetickou ochranu

Česko dostane od Spojených států podporu 106 milionů dolarů, tedy zhruba 2,7 miliardy korun, na modernizaci armády, částečnou kompenzaci dodávek na Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, a kybernetickou ochranu. Schválil to americký Kongres, sdělilo české ministerstvo obrany a americké velvyslanectví v Praze.

Sto milionů dolarů půjde z amerického programu Zahraničního vojenského financování jako součást Kongresem schváleného druhého balíčku pomoci Ukrajině. Šest milionů dolarů z Fondu pro čelení ruskému vlivu podpoří vybudování týmů kybernetické ochrany, které vzniknou v české armádě, uvedlo ministerstvo.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) americká finanční pomoc dokazuje, že klíčoví spojenci Česka vědí o české podpoře Ukrajině a oceňují ji. "I díky těmto prostředkům budeme schopni ještě lépe a rychleji nahradit vojenský materiál, který jsme darovali našim ukrajinským přátelům a zrychlit postupnou modernizaci armády," dodal.

Podobně se vyjádřila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Dar vnímáme právě jako výraz uznání za to, jak Česko od začátku konfliktu Ukrajině pomáhá a jak zodpovědně se stavíme k bezpečnosti své a našich spojenců," řekla. Peníze podle ní půjdou i na další pomoc Ukrajině. Česko patří mezi největší poskytovatele vojenské pomoci napadené zemi. Od začátku konfliktu před více než sedmi měsíci darovala Ukrajině vojenský materiál za víc než 3,8 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ekonomická nálada v EU i eurozóně se v září dále zhoršila

Ekonomická nálada v Evropské unii i v eurozóně se v září dál zhoršila. Důvěra klesá v podnikatelském sektoru i mezi spotřebiteli. Index ekonomické nálady v EU se meziměsíčně snížil o 3,5 bodu na 92,6 bodu, v České republice index klesl o 2,2 bodu na 88,3 bodu. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Evropská komise (EK).

Důvěra se snížila ve všech sektorech ekonomiky, včetně průmyslu, služeb a maloobchodu, a mezi spotřebiteli. Na vině je hlavně růst inflačních očekávání.

V samotné eurozóně se index v září snížil o 3,6 bodu na 93,7 bodu. Analytici podle agentury Reuters očekávali pokles indexu na 95 bodů.

Důvěra domácnosti v EU se snížila o 3,5 bodu na rekordní minimum minus 29,9 bodu. Na rekordním minimu byla i důvěra v eurozóně, kde klesla o 3,8 bodu na minus 28,8 bodu. Spotřebitelé očekávají v příštích měsících zhoršení finanční situace a předpokládají omezení plánů na velké nákupy.

Inflační očekávání po poklesu v předchozích měsících ve všech sledovaných sektorech rostla. Evropská centrální banka (ECB) přitom slíbila, že bude bojovat proti růstu cen zvyšováním úrokových sazeb.

Zdroj: ČTK
Další zprávy