Ruská domácí měna se ocitla pod tlakem kvůli sankcím, které o víkendu na Rusko uvalily západní země v reakci na jeho útok na Ukrajinu. Po prudkém poklesu rubl později v pondělí zastavil pád díky opatřením, které ruské úřady přijaly na podporu měny.
V úterý se ale kurz začal opět propadat a ve středu spadnul na rekordní minimum, když se dolar při obchodování v Moskvě prodával zhruba za 110 rublů.
Podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila ale rublu pomůže, že navzdory některým signálům zatím dál funguje obchod s energetickými surovinami, tedy hlavně se zemním plynem a ropou, a v nejbližší době patrně ani nedojde k úplnému odstřižení ruských bank od platebního systému SWIFT.
Měně podala záchranou síť také ruská centrální banka, která v pondělí skokově zvýšila úrokové sazby z 9,5 na 20 procent. Tímto krokem ale firmám i domácnostem v Rusku výrazně zdraží úvěry včetně hypoték. Kurz rublu se navíc stejně dál otřásá.
"Pokud se geopolitická situace významně neuklidní a neobjeví se aspoň náznaky na normalizaci vztahů mezi Ruskem a Západem, rubl se nedočká posílení a spíš bude dál pod tlakem. Pro Rusku to znamená citelné zdražování dováženého zboží. Země je přitom na dovozu spotřebních i investičních statků mimořádně závislá a lze tak očekávat vzedmutí již nyní relativně vysoké inflace," předvídá Hradil.
Zákaz vývozu peněz, povinný nákup rublů podniky
Ruský prezident Vladimir Putin začátkem týdne schválil opatření na podporu rublu, která mimo jiné zakazují obyvatelům převádět devizy do zahraničí a požadují, aby ruské podniky směnily na rubly 80 procent svých devizových příjmů. V úterý taktéž vydal dekret, kterým zakázal vyvážet ze země zahraniční měny v hotovosti, které překračují hodnotu 10 tisíc dolarů (zhruba 230 tisíc korun).
V Rusku také třetí den v řadě zůstává zavřený akciový trh. Experti odhadují, že moskevská burza zůstane mimo provoz ještě několik dnů nebo i týdnů. Například podle analytika České spořitelny Michala Skořepy tímto krokem ale tamní hospodářství výrazně neutrpí. Expert uvedl, že třeba akciová burza v Athénách byla v roce 2015 zavřená déle než měsíc.
Také Hradil připomněl, že historie pamatuje podstatně delší uzavření významných burz. "Pokud jde o uzavření moskevské burzy, je těžké činit jakékoliv odhady. Teoreticky by k jejímu otevření mohlo dojít v momentě, kdy se na horizontu objeví aspoň náznaky blížícího se uklidnění situace (třeba pokrok v mírových jednáních), což by snižovalo riziko masivních výprodejů," uvedl.
Analytik společnosti XTB Jiří Tyleček k tomu však doplnil, že se objevily zprávy, podle kterých se Rusko chystá utratit přibližně deset miliard dolarů na nákup ruských akcií. Chce tím zabránit zřícení cen, jakmile se burza otevře.
Tyleček také upozornil, že podle nejnovějších vyjádření Číny to vypadá, že autoritářský režim Ruska ztrácí náklonnost této komunistické země. "Čína
už označuje situaci na Ukrajině za válku a vyzývá k respektování hranic. Podpora Ruska ze strany Číny tedy není tak velká, jak se původně spekulovalo," sdělil Tyleček.
Čína platí za největšího obchodního partnera Ruska. Začátkem února obě země informovaly o rozsáhlém strategickém partnerství zaměřeném na boj proti vlivu Spojených států a uvedly, že nebudou mít "žádné zakázané oblasti spolupráce". Sankce uvalené západem na Rusku označila za nelegální a jednostranné.
Nyní ale čínský ministr zahraničí Wang I po telefonátu se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou označil situaci na Ukrajině za válku, nikoliv "speciální vojenskou operaci", jak o konfliktu hovoří Rusko. Čína se také nechala slyšet, že je ochotna ve sporu mezi Moskvou a Kyjevem působit jako prostředník.
