Podle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře prochází jeho společnost tak těžkým obdobím, že si musí vzít bankovní úvěr v hodnotě jedné miliardy korun. "To bude stačit na provoz, ale ne na investice," upozorňuje navíc Řehoř, který současný stav popisoval v České televizi. "Provozní ztráty společnosti jsou 100 milionů korun měsíčně," uvedl.
Zhoršení hospodaření souvisí podle něj s poklesem odhadu počtu cestujících, který se měl letos snížit na čtyři miliony. Výsledky se propadly kvůli pandemii covidu-19, loni Letiště Praha vydělalo 4,54 miliardy korun.
Firma k pokrytí hospodaření využije nevyplacenou loňskou dividendu 1,5 miliardy korun, o další peníze bude žádat z Fondu obnovy. "Požádali jsme o dvě miliardy na proplacení na letošek a o 2,5 miliardy na příští rok," dodal. Žádost musí schválit Evropská komise.
Řehoř počítá s tím, že počet destinací, kam cestující létají, bude dále klesat, zejména u dovolenkových destinací. Jejich počet podle něj klesl z pátečních 66 na 58 pro příští týden.
Létání projde obrodou, odhaduje šéf Kiwi.com
Generální ředitel Kiwi.com Oliver Dlouhý míní, že regionální přeprava začne růst ve druhém či třetím čtvrtletí příštího roku. U dálkové dopravy tak optimistický není. U ní podle něj návrat k původnímu stavu potrvá několik let.
"Dálkové lety byly 'sponzorované' byznys klientelou, když firmy za tyto letenky platily statisícové částky a díky nim mohly stát normální letenky 10 tisíc až 20 tisíc korun, což stimulovalo poptávku. Nyní ale tyto společnosti začaly využívat internetovou komunikaci. Situace tak nyní hraje do karet nízkonákladovým přepravcům," doplnil.
Řehoř předpokládá návrat na původní čísla počtu cestujících do roku 2024. Připomněl, že na pražském letišti je 95 procent pasažérů na vnitroevropských linkách. "Bude to tvrdý souboj o aerolinky, které budou létat do Prahy," poznamenal. Létání podle něj projde velkou obrodou, změní se vlastníci aerolinek, vstoupí do nich státy, bude komfortnější.
Letecký provoz letos extrémně utlumila koronavirová krize. Nejvíce se zatím projevila v dubnu, kdy přes letiště cestovalo 5031 lidí, což bylo meziročně o 99,6 procenta méně. Na letišti tehdy fungovaly pouze dvě pravidelné linky - do Minsku a Sofie. Od května se počet cestujících mírně, ale trvale zvyšoval.