ČNB kvůli intervencím skončila se ztrátou čtvrt bilionu korun. O zisk nám nejde, vysvětluje

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
11. 1. 2018 13:55
Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Praha - Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Vyplývá to z dnes zveřejněných údajů o bilanci ČNB.

Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.

"ČNB uvedené ztráty interpretuje jako pouze účetní ztráty, které nejsou z pohledu centrální banky podstatné. Tato interpretace je však velmi jednostranná a ne zcela správná," zdůrazňuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

"Dle platné legislativy totiž centrální banka své zisky odvádí do státního rozpočtu, což je běžná praxe v řadě zahraničních zemí a příspěvky centrálních bank mohou tvořit poměrně významné částky v řádech desetin procent HDP. ČNB tak sice může dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem, ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen "imaginární" a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí," dodává Seidler.

Centrální banka měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun na nákup eur.

Korunu ČNB v rámci intervencí udržovala poblíž hranice 27 korun za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,50 koruny za euro.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy