Praha - Česko pojme už jen osm restaurací. Tak vidí svůj potenciál růstu na tuzemském trhu síť samoobslužných hospod The Pub. Možnost soutěžit o to, kdo víc vypije, teď proto nabízí i lidem v zahraničí.

Načepovat si tankové plzeňské pivo v Pubech mohou už tři roky milovníci zlatavého moku v Berlíně nebo Vídni. Nyní se zakladatelé pivních barů chtějí s konceptem uplatnit na Balkáně a cílí i mimo Evropu.

První pilotní provozovnu na Balkánském poloostrově otevřela franšízová síť The Pub na začátku letošního září v rumunské Bukurešti.

„Velká města na Balkáně zažívají značný boom vstupu zahraničních konceptů. Trh zde zatím není přesycený a poptávka roste," říká ke spuštění projektu, který je zatím nejdál od České republiky, jeden ze zakladatelů konceptu The Pub Martin Šampalík.

Celkově je podle Šampalíka v zahraničí potenciál až stovky restaurací The Pub.

Koncept pivních barů, kde si mohou zákazníci sami čepovat pivo a prostřednictvím internetového připojení komunikovat s obsluhou a soutěžit s ostatními stoly, představili tehdejší studenti Martin Šampalík a Jaroslav Stuna v roce 2005 v Plzni.

Až do Ameriky

Hned v příštím roce by se měl počet českých hospod The Pub na balkáně podle Šampalíka rozšířit o minimálně jednu. Ve spolupráci se stejným master-franšízantem chystají čeští vlastníci konceptu otevřít další pivní bar v bulharské Sofii.

Oživující ekonomika dává majitelům odvahu vstoupit také do zemí mimo Evropskou unii. Expanzi na vzdálenější trhy lze podle Šampalíka očekávat už v příštím roce.

„V jednání jsou zájemci z nejrůznějších částí světa od Austrálie po Kolumbii," říká Šampalík. „Nejvíce samozřejmě záleží na tom, zda se v dané zemi podaří najít silného partnera," dodává.

"Samozřejmě bychom rádi měli restauraci v New Yorku. Zatím ale narážíme na tamější předpisy, které obsluze přisuzují určitou spoluzodpovědnost za zákazníka, což v případě samoobsluhy není úplně ohlídatelné," vysvětluje Šampalík.

Získat povolení pro provozování restaurace se už podařilo například ve Washingtonu. Jednání probíhají také v Londýně.

Obecně bude koncept cílit na světové metropole s velkým cestovním ruchem a tedy i kupní silou. Další cílovou kategorií pak budou země se silnou pivní kulturou.

Zastavíme se na dvacítce

Potenciál pro otevírání nových pivních barů vidí zakladatelé konceptu znovu i  v České republice. „Po předchozích letech, kdy byla situace na trhu poměrně složitá, zaznamenáváme u většiny provozoven opět růst návštěvnosti. Možná už mají lidé dost tlaku plynoucího z vývoje ekonomiky a zjišťují, že se jejich situace nezměnila natolik, aby si museli odříct zábavu," odhaduje Martin Šampalík.

K dosavadním celkem dvanácti "pobočkám" v Praze, Českých Budějovicích, Plzni, Liberci, Opavě a Táboře by tak mělo v horizontu několika let přibýt dalších zhruba osm.

Na začátku příštího roku budou moci pivní bar vyzkoušet obyvatelé Ostravy. Mezi další města, kde by mohl koncept nalézt uplatnění, patří podle Šampalíka Olomouc, Zlín, Děčín nebo Teplice.

„Rádi bychom v příštích letech otevírali dvě nové restaurace ročně. Zastavit se ale budeme muset někde na dvacítce. To odpovídá v podstatě větším městům, kam se náš koncept hodí," vysvětluje Šampalík.

Ve výstavbě jsou nyní také dvě restaurace na Slovensku, a to v Bratislavě a v Košicích. „Pokud nás nic během rekonstrukcí nepřekvapí, měli bychom je otevřít ještě do konce letošního roku," věří Šampalík.

Kromě piva, které do většiny restaurací dodává Plzeňský Prazdroj, si mohou hosté v Pubech objednat burgery, steaky, žebírka a další speciality. Typický The Pub má zhruba 350 metrů čtverečních a přibližně 150 míst. Za získání licence na provozování restaurace musí franšízant zpravidla zaplatit 200 tisíc korun. Investice do vybavení restaurace pak představuje minimálně pět milionů korun. 

Husa za hranice nepoletí

Zatím nejúspěšnějším franšízovým konceptem v tomto oboru na tuzemském trhu - alespoň podle počtu provozovaných restaurací - je Potrefená Husa, kterou provozují Pivovary Staropramen.

Po České republice je nyní třicet Potrefených Hus a jedna na Slovensku. Podle mluvčího Staropramenu Pavla Barvíka se síť bude ještě rozšiřovat. Tempo ale má být mírnější, ročně přibydou jen jednotky.

Půjde Staropramen se svými hospodami i do zahraničí? "Tento koncept byl primárně určen pro český a slovenský trh. Expanze do zahraničí není tedy v současné době v plánu," říká Barvík.

Naopak společnost Ambi, která vlastní franšízu restaurací Lokál, uspěla v zahraničí se svým dalším konceptem Hospoda. Od roku 2011 provozuje českou Hospodu v New Yorku a na otevření další pobočky pracuje.

Expanzi by měly zažít i restaurace Lokál. S tímto konceptem, určeným pro Českou republiku, chce Ambi uspět i v dalších městech.

„Všeobecně se dá říci, že pro tento koncept jsou zajímavá všechna města nad 30 tisíc obyvatel. V současné době se o rozšíření jedná," upřesňuje manažerka komunikace firmy Ambi Šárka Hamanová.

Pivo rozvážejí vláčky

Nejoriginálnější franšízovou sítí pivních restaurací jsou restaurace Výtopna. Zde nápoje neroznáší číšník, ani si je zákazníci nečepují sami, ale přímo na stůl je přivezou modelové vláčky. Dovážku piva miniaturním epxresem je možné v současné době vyzkoušet na pěti pobočkách v Praze, Brně, Ostravě nebo Orlové.

"O koncept je zájem zejména u zahraničních investorů. V poslední době mě potěšil například zájemce z Azerbájdžánu," říká Petr Fridrich jednatel firmy Efef, která s konceptem Výtopen přišla.

Zatím nejúspěšnější českou franšízovou sítí, která se prosadila v zahraničí, je Botanicus, producent a prodejce přírodní kosmetiky a potravin. Ten má za hranicemi 56 poboček. Franšízanty našel například v Číně, Rusku nebo USA.

Své místo si v zahraničí našel také český výrobce sportovního oblečení ENVY. Mimo Česko, kde má 25 prodejen, provozuje 36 poboček.

Úspěch mimo Česko má například také síť Dobrých čajoven nebo výrobce outdoorových oděvů Bushman.