Vyplývá to ze studie Allianz Global Wealth Report 2020, která detailně analyzuje úspory a dluhy v 57 zemích světa.
Češi se za loňský rok umístili v objemu čistých finančních aktiv na osobu na 26. příčce, tedy o jeden stupeň níže než loni. V žebříčku hrubých finančních aktiv Česko zůstalo stejně jako loni na 28. místě. Hrubá finanční aktiva zahrnují hodnotu veškerého movitého i nemovitého majetku průměrného občana, čistá hodnota finančního bohatství představuje veškerý movitý i nemovitý majetek minus dluhy.
Průměrné bohatství na obyvatele činilo loni v Česku 17 497 eur, tedy zhruba 472 000 Kč. Předloni to bylo 16 785 eur, tedy asi o 38 000 korun méně. Rychlost růstu čistého bohatství domácností v ČR loni dosáhla 10,1 procenta (předloni 4,1 procenta), hrubý majetek vzrostl o devět procent. Vyrostl hlavně sektor cenných papírů (o 12,8 procenta), finance na bankovních účtech a v pojištění rostly pozvolněji (5,8 a 5,6 procenta). Více než polovina úspor českých domácností (50,5 procenta) leží v bankách, asi třetina (32,6 procenta) je v cenných papírech.
Češi zůstávají nejbohatší zemí bývalého východního bloku, jsou v průměru dvaapůlkrát bohatší než Slováci, kde průměrné bohatství na obyvatele loni činilo 6778 eur (183 000 korun). Nejlépe ze zemí sousedících s ČR je na tom Rakousko, průměrný Rakušan vlastní hodnotu odpovídající 59 256 eurům (zhruba 1,6 milionu Kč), průměrný Němec o něco méně (57 097 eur neboli 1,54 milionu Kč). Poláci jsou asi o 54 000 Kč na osobu bohatší než Slováci.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy vzrostlo bohatství průměrného Čecha mezi lety 2014 a 2020 z 9487 eur na 17 497 eur, tedy o 84,4 procenta v nominálním vyjádření (bez zahrnutí inflace). Za stejnou dobu vzrostlo čisté bohatství průměrného Slováka v nominálním vyjádření pouze o 37,5 procenta, a to z 4930 na 6778 eur.
Čisté bohatství průměrného Čecha tedy v letech 2014 až 2020 stoupalo 2,25krát rychleji než čisté bohatství průměrného Slováka. "Průměrný Čech tedy za posledních šest let zbohatl o víc, než kolik činí čisté letošní celoživotní bohatství průměrného Slováka," upozorňuje Kovanda.
Podle něj za tím stojí nedávná poměrně dlouhá éra hospodářské prosperity, která v celém období od vzniku republiky v roce 1993 prakticky nemá obdobu.
Zároveň je třeba také zohlednit kurz koruny vůči euru, ta totiž po skončení intervencí ČNB od roku 2017 citelně posilovala a míru bohatství vyjádřenou v eurech tak nafukovala.
Z hlediska celosvětových trendů studie upozorňuje na opětovné rozšiřování finanční mezery mezi bohatými a chudými zeměmi i jednotlivci. V roce 2000 bylo čisté finanční bohatství na osobu v pokročilých ekonomikách 87krát vyšší než v rozvojových trzích. Do roku 2016 se toto číslo zmenšilo na 19, ale od té doby opět stouplo na 22 v roce 2019. Asi 84 procent čistého finančního bohatství na světě patří desetině nejbohatších lidí. Téměř polovinu z tohoto majetku vlastní jedno procento z nich.
"Je poměrně varovné, že mezera mezi bohatými a chudými zeměmi se začala znovu rozšiřovat dokonce ještě předtím, než svět zasáhl covid-19," uvedla spoluautorka studie Patricia Pelayo Romerová.
Spolu s tím se loni podstatně snížil celkový počet příslušníků střední třídy, z více než jedné miliardy lidí v roce 2018 na 800 milionů o rok později. Přesto se od roku 2000 střední třída zvětšila zhruba o polovinu.
Čisté bohatství v průměru na obyvatele v roce 2019:
Pořadí | Země | Částka (EUR) |
1. | USA | 209 524 |
2. | Švýcarsko | 195 388 |
3. | Singapur | 116 657 |
4. | Nizozemsko | 114.287 |
5. | Tchaj-wan | 110 706 |
6. | Švédsko | 110 618 |
7. | Japonsko | 103 829 |
8. | Dánsko | 101 671 |
9. | Kanada | 96 630 |
10. | Nový Zéland | 96 091 |
16. | Rakousko | 59 256 |
18. | Německo | 57 097 |
26. | Česko | 17 497 |
37. | Polsko | 8 757 |
40. | Slovensko | 6 778 |
zdroj: Allianz