Brno - Snaha využít přebytků pěstovaných plodin, ušetřit na energiích a přitom také vydělat vede zemědělce po celé zemi k tomu, že už staví nebo připravují výstavbu bioplynových stanic.

Čeští a moravští zemědělci za perspektivní nepovažují jenom pěstování plodin nebo chov dobytka, ale také podnikání ve výrobě elektřiny a tepla.

Investiční boom s podmínkou

Po celém Česku tak mají jako součást zemědělských podniků vyrůst desítky nových bioplynových stanic.

Jenom za květen poslaly zemědělské firmy na ministerstvo životního prostředí kvůli posouzení vlivu na životní prostředí osmnáct projektů připravovaných stanic.

Jde o stejný počet stanic, jako v Česku fungoval do konce minulého roku.

Bioplynové stanice vyrábí teplo a elektřinu zkvašením kejdy, kukuřice a trávy. Kromě elektřiny a tepla vzniká digestát, který je kvalitním hnojivem.

Zemědělci si od výstavby bioplynových stanic slibují dlouhodobé využití půdy i odbyt produkce.

Například společnost Kralovická zemědělská na Plzeňsku připravuje projekt stanice za necelých 50 milionů korun.

Firma by v Kralovicích zpracovávala kukuřici a kejdu od 1500 kusů skotu a 10 000 prasat a výstelku od drůbeže. Finančně zvýhodněnou "zelenou elektřinu" chce firma prodávat a odpadním teplem chce vytápět své budovy.

Když nechtějí potraviny

Bioplynové stanice chtějí i další zemědělci. "Pro nás by to bylo asi to nejzajímavější, co bychom mohli dělat. Potraviny od nás chce stát čím dál míň, všechno se dováží z venku," řekl předseda Zemědělského družstva Kouty na Třebíčsku Lubomír Pisk.

Bioplynových stanic ale nakonec nemusí být tolik, kolik si podnikatelé naplánovali. Většina projektů je totiž postavena na tom, zda se podaří na jejich výstavbu získat peníze z Evropské unie.

"Bez dotací do toho jít nemůžeme," řekl agronom Kralovické zemědělské Jaroslav Bulín, která chce na padesátimilionový projekt získat z unie až 40 procent nákladů.

Ministr zemědělství Petr Gandalovič uvedl, že v prvním kole programu rozvoje českého venkova bude rozděleno 2,3 miliardy korun, část z této částky mají šanci získat firmy právě na výstavbu bioplynových stanic.

Podle Českého sdružení pro biomasu bude do roku 2015 v Česku asi 400 stanic.

Jenom lokální význam

V roce 2010, kdy má Česko vyrábět až osm procent energie z obnovitelných zdrojů, má celkový výkon stanic činit až 90 megawatt a výroba až 720 GWh. To by pokrylo spotřebu elektřiny pro 500 000 obyvatel. V roce 2015 se má výroba zdvojnásobit.

Podle ministerstva průmyslu a obchodu je ale výstavba bioplynových stanic důležitá především v lokálním měřítku.

Produkce elektřiny z biomasy je vhodná například pro obce, které mohou vybudovat bioplynovou stanici a napojit na ni své nemovitosti. "Do budoucna nelze počítat s tím, že se významně zvýší možnost využívat je pro zásobování celého státu," uvedlo ministerstvo.

Boom bioplynových stanic dokládá vývoj v Německu. Díky systému podpor tam dosáhl obor bioplynu zatím největšího rozvoje v historii právě v loňském roce, kdy bylo nově zprovozněno asi 700 zařízení.

Celkový počet bioplynových stanic v roce 2006 je v Německu odhadován na 3500. Jejich souhrnný instalovaný výkon dosáhl 1100 MW.