Zákazníci si kupují levnější a méně kvalitní stolní vína vydávaná za dražší a lepší jakostní vína, a zaplatí tak kvůli nepravdivým údajům o desítky korun víc, než jaká je skutečná cena nápoje.
Zatímco stolní vína se dají v obchodech pořídit i za ceny kolem 25 korun, jakostní stojí podstatně více. U těch dražších se ceny šplhají ke sto korunám za láhev.
Přes 100 nevyhovujících vzorků
To, že unijní vína často obsahují nepravdivé údaje, potvrdily kontroly Státní zemědělské a potravinářské inspekce. Ta za rok 2006 zkontrolovala 221 vzorků vín dovezených ze zemí Unie.
Nepravdivé jsou také údaje o zemi původu výrobku, obsahu alkoholu nebo cukru.
"Nevyhovělo 126, tedy padesát sedm procent vzorků," řekl Aktuálně.cz mluvčí inspekce Ivo Klemeš, který potvrdil, že inspektoři se zaměřili na ty výrobce a prodejce, kteří byli předem vytipováni na základě zkušeností z minulých kontrol.
Z celkových výsledků kontrol, při kterých se prověřovala všechna vína na trhu, také vyplývá, že nejméně se liší údaje mezi obsahem a obalem láhví u levných stolních vín, nejvíce pak u nejdražších a nejkvalitnějších jakostních vín s přívlastkem.
Inspekce už zahájila kvůli nepravdivému označení vín řadu správních řízení. "Sankce se pohybují většinou v řádech desetitisíců korun," dodal Klemeš s tím, že většina rozhodnutí o pokutách není ještě pravomocná.
Třicet tisíc korun pokuty dostala například firma, u které se při kontrole ve skladu našlo u více jak tři tisíce lahví s chybným označením o zemi původu, vína totiž nebyla z Argentiny, jak bylo na obalu také uvedeno, ale z Itálie.
30tisícovou pokutu dostala i firma, která u patnácti set litrů vína měla označení polosuché, inspektoři však zjistili, že to neodpovídá skutečnosti.
Co víno, to jiná cena
Stolní víno
Stolní víno je víno, které může pocházet z hroznů vyprodukovaných v kterékoliv zemi EU, a to z odrůd moštových, stolních a neregistrovaných. Je to nejnižší kategorie vín. Nesmí být označeno názvem odrůdy, oblasti, vinařské obce, viniční tratě nebo jiným zeměpisným názvem. Bývají to vína lehčí se 7-11 procenty objemu alkoholu, méně extraktivní, vhodná k běžnému stolování.
Jakostní víno
Na výrobu mohou být použity pouze tuzemské hrozny z vinice pro jakostní víno z jedné vinařské oblasti. Výroba vína musí proběhnout ve vinařské oblasti, v níž byly hrozny sklizeny. Výnos nesmí překročit 12 tun na hektar. Víno musí splňovat jakostní požadavky a být zatříděno Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí (SZPI), a to buď jako:
Jakostní víno odrůdové
Víno vyrobené z vinných hroznů, rmutu nebo z hroznového moštu nejvýše 3 odrůd, které musí být na seznamu odrůd pro výrobu jakostních vín.
Jakostní víno známkové
Víno vyrobené ze směsi hroznů, rmutu, hroznového moštu vyrobeného z vinných hroznů sklizených na vinici vhodné pro jakostní víno stanovené oblasti nebo smísením jakostních vín.
Jakostní víno s přívlastkem
Hrozny na výrobu musí splňovat všechny požadavky na výrobu vína jakostního. Navíc hrozny musí pocházet z jedné vinařské podoblasti a jejich odrůda, původ, cukernatost a hmotnost musí být ověřena SZPI. U vín s přívlastkem se nesmí zvyšovat cukernatost moštu.
Víno může být vyrobeno z vinných hroznů, rmutu nebo hroznového moštu nejvýše 3 odrůd. Pokud podíl jednotlivých odrůd je minimálně 15 procent, lze je uvést na etiketě v sestupném pořadí.
Přitvrďte, říkají vinaři
To, že láhve s vínem často obsahují něco jiného, než co je napsáno na etiketě, potvrzují také zástupci tuzemských vinařských spolků.
"Kontrola jenom potvrdila, co už říkáme delší dobu. Část vín na trhu prostě klame zákazníky," řekl Aktuálně.cz tajemník Svazu vinařů Martin Půček.
Podle něj se například v prodeji objevil Muškát moravský, na jehož láhvi bylo jako země původu uvedeno Maďarsko. Muškát moravský je ale odrůda, která byla vyšlechtěna speciálně v bývalém Československu.
"To, co si dovolí dovozci některých vín na českém trhu,by jim doma neprošlo. Proto požadujeme kontroly ještě zpřísnit," řekl Aktuálně.cz Půček.
Dovozových vín na tuzemském trhu stále přibývá. Podle posledních údajů za rok 2006 se do Česka dovezlo přes 1 200 000 hektolitrů, za rok 2006 by se množství dovozového vína podle Svazu vinařů mohlo ještě zvýšit.
Do Česka míří nejvíce vín z Itálie, Španělska, Francie nebo Rakouska.
Slovensko má stejný problém
Tuzemská produkce, která pokrývá asi čtyřicet procent spotřeby, by se mohla zvýšit na sedm až osm set tisíc hektolitrů ročně.
Češi a Moravané přitom rok od roku vypijí stále více vína. Jeho spotřeba, která je kolem sedmnácti litrů na osobu, ale stále zaostává za spotřebou vína v západní Evropě. Například Rakušané vypijí přes třicet litrů vína za rok na jednoho člověka.
Česko přitom není jedinou zemí, která má problémy s nepravdivými a klamnými údaji na etiketách především dovozových vín.
Svaz vinařů Slovenska totiž při poslední kontrole ve dvou hypermarketech objevil dvacet sedm láhví vín z dovozu, kde byly nepravdivé údaje o druhu nebo víno bylo vyrobené z jiných hroznů než bylo uvedeno.
"Francouzské víno, které bylo ve francouzštině označeno jako stolní, bylo ve slovenském překladu nazváno jako jakostní víno," uvedla ve Slovenské televizi Jana Patková z vinařského svazu.
Také slovenská veterinární správa potvrdila, že chybné označení našla u třetiny kontrolovaných vín.
