Hradec nad Moravicí - Generální ředitel a majitel společnosti Brano Group, firmy s téměř dvěma a půl tisíci zaměstnanců, Pavel Juříček si začal kvůli hospodářské situaci vyplácet minimální mzdu.
Odboráři Juřičkův krok chválí a věří, že jeho příkladu by mohli následovat další. "Ano, tuto informaci mohu potvrdit, rozhodl se tam na poradě minulý týden," uvedla asistentka generálního ředitele firmy Brano Pavla Juříčka s tím, že její šéf má jednání a bude k dispozici později.
Jednapadesátiletý muž, který získal za řízení firmy s více než miliardovým základním jměním prestižní titul Podnikatel roku 2006, tak začne pobírat plat osm tisíc hrubého měsíčně.
Udělají to další?
Informaci o tom, že si majitel firmy bude vyplácet minimální mzdu, potvrdili i odboráři. "U pana Juříčka se spojily dvě věci," řekl předseda odborového svazu KOVO Josef Středula.
"Jako předseda představenstva a vlastník firmy si dobře uvědomuje, co se děje. Nechci nikomu radit, aby si vyměřil minimální mzdu, ale krok pana Juříčka je důležitým signálem pro zaměstnance, že krizi si neodskáčou zase jen lidé na nejnižších pozicích. Je to následováníhodný příklad, který v těžkých časech obnoví důvěru ve firmu. Bohužel zatím zůstal jediný a ostatní čeští manažeři zřejmě budou dál pobírat odměny jako dřív," obává se odborový předák.
V čele Brana stojí Juříček třináct let. Jako menšinový vlastník si firmu musel nejprve vybojovat na investičních fondech, které z ní podle jeho slov spíš odsávaly peníze. Od té doby zdesetinásobila tržby, vybudovala síť svých závodů v Česku a koupila firmy v Německu a Rusku.
Teď je ale Brano typickou "obětí" propadu poptávky po nových autech v řadách subdodavatelů. Největším automobilkám dodává například ruční brzdy, pedálové mechanismy nebo zavírače dveří. Vloni ale firmě klesla výroba o třicet procent a lidé museli od. 22. prosince do 5. ledna na celozávodní dovolenou.
Krize automobilek
Od té doby postihla krize snad všechny subdodavatele Škody auto a nově i Hyundai. Podle Sdružení automobilového průmyslu by současné potíže nemuselo přežít až 30 procent firem závislých na automobilovém průmyslu.
Ve světě už ale podobné kroky v souvislosti s krizí neobvyklé nejsou. Jak upozornil časopis Ekonom, svých "zlatých padáků" se vloni vzdali odstupující šéfové britských bank RBS a HBOS. Fred Goodwin odmítl odměnu 1,2 milionu liber a Andy Hornby necelý milion. Oba kvůli potížím bank ve finanční krizi. Odměny si v říjnu odmítli vyplatit také manažeři nizozemské banky ING.
Francouzská vláda zase podmínila svoji pomoc automobilkám tím, že se jejich šéfové vzdají odměn.
| Máte recept na krizi? Sem s ním, NERV jej posoudí |
