V rovinaté krajině v blízkosti rakouských hranic vyroste dvacet šest větrných elektráren za jednu a půl miliardy korun.
Celý obří projekt už získal kladný posudek odborné firmy a s několika desítkami podmínek jak pro výstavbu větrníků, tak pro jejich samotný provoz také souhlasné stanovisko jihomoravského krajského úřadu.
Posudek proti posudku
Nyní celý projekt čekají veřejná projednání v obcích, kterých se provoz elektráren dotkne. Jasné tak už je, že se nepodaří stavbu zahájit letos v prosinci, jak chtěl investor, společnost Web Větrná energie, s rakouským kapitálem.
Park s dvaceti šesti větrníky o výšce 105 metrů se tedy začne s největší pravděpodobností stavět na jaře příštího roku.
Infobox
MRTVÍ PTÁCI:
- Kromě hluku a zhoršení vzhledu krajiny odprůrci větrných elektráren upozorňují na nepříznivý vliv na ptáky.
- A odborníci mají k dizpozici první výsledky sledování úmrtnosti ptáků v okolí Větrného parku Břežany na Znojemsku, který je v provozu od prosince 2005.
- Kontrola uhynulých ptáků a netopýrů na plochách přilehlých k 5 provozovaným větrným elektrárnám je prováděna jednou týdně za pomoci psa.
- Od února do poloviny září 2006 bylo zaznamenáno 6 mrtvých ptáků (3 skřivani polní, 2 špačci obecní a 1 rorýs obecný). Horší je situace v případě nalezených uhynulých netopýrů, kterých bylo nalezeno 14.
- Počet usmrcených ptáků za sledované období zatím spíše svědčí o tom, že se nenaplnily obavy o hromadném ničení ptactva, ale potvrdily se spíše údaje z větrných elektráren v Rakousku, které jsou srovnatelné s tím, co byly zjištěno v Břežanech.
Větrníky u Mackovic budou vyrábět dohromady pětasedmdesát megawatt, což stačí na zásobování devadesáti devíti tisíc domácností.
Souhlasné stanovisko největší větrný park, ve kterém investor původně počítal i s možností výstavby třiceti šesti elektráren, získal dokonce přes protesty a nesouhlasné stanovisko části obyvatel, některých občanských sdružení nebo České společnosti ornitologické.
Ta si dokonce nechala zpracovat rakouským expertem Manuelem Denverem další posudek, podle kterého je okolí Mackovic velmi citlivá lokalita pro ohrožené druhy ptáků, a větrné elektrárny by tam neměly být.
"Požadujeme, aby byl předložen řádný průzkum pohybu ptáků v lokalitě, a to v délce trvání nejméně jednoho roku," uvedli ornitologové. Se stavbou větrníků nesouhlasí také Aeroklub Miroslav, který provozuje letiště nedaleko připravovaného parku.
Podle odborné firmy, která zpracovávala pro Krajský úřad Jihomoravského kraje ze zákona potřebný posudek, je ale provoz elektráren s ohledem na životní prostředí, vzhled krajiny nebo život lidí ve vesnicích akceptovatelný.
Kraj si ale jako jednu z podmínek pro provoz elektráren dal to, že se dva roky musí sledovat vliv elektráren na pohyb ptáků v krajině, investor musí také vybudovat náhradní biotop pro vzácného dropa velkého.
Firma bude muset také pravidelně měřit hluk, který by mohl obtěžovat obyvatele domů postavených nejblíže parku. A to jak před zahájením provozu, tak při samotné výrobě elektřiny.
Obce vydělají
Pro obce je výstavba obřího parku výhodná. Mackovice tak jenom za nájem pozemků pro patnáct stožárů, které budou na obecní půdě, mohou počítat s více než jedenácti miliony korun ročně. Navíc se jedná o tom, že by jeden z větrníků provozovala přímo obec.
Mackovický projekt není jediný, který nyní získal na jihu Moravy kladný posudek. Ani výstavba osmi vrtulí ve větrném parku u Násedlovic nebude podle odborníků škodit přírodě či zdraví obyvatel.
V Česku se nyní připravuje výstavba několika desítek věrných elektráren, jenom od začátku října investoři přišli se záměrem na výstavbu jedenácti větrných parků. Srovnání s větrným parkem na Znojemsku má co do velikosti zatím především projekt devatenácti větrných elektráren v okolí obce Kryry na Podbořansku.
Větrný park se 105 metrů vysokými stožáry by měla firma Viventy postavit do dvou až tří let. A ani v tomto případě není obec proti. "Sice to bude velký zásah do krajiny, ale zvykli jsme si žít se sloupy elektrického vedení, tak si zvykneme i na stožáry a vrtule elektráren," uvedl starosta Kryr Miroslav Brda.
To, že je provoz větrných elektráren pro obce výhodný, dokazuje také příklad Jindřichovic pod Smrkem, jedné z prvních obcí, na jejímž území větrné elektrárny v Česku vyrostly.
Stovky stožárů
Dvě zařízení o společném výkonu 1200 kilowatů přinesla za tři roky do obecního rozpočtu přes 3,2 milionu korun a to je podle starosty Petra Pávka pro obec se 600 obyvateli zhruba jeden roční rozpočet.
"Větrné elektrárny jsou možností, jak udělat něco pro přírodu a zároveň vylepšit obecní rozpočet, který je zejména v případě malých obcí značně napjatý," řekl ČTK Pávek
Podle údajů ministerstva životního prostředí by mělo na území republiky stát do roku 2010 kolem 250 až 300 větrných elektráren o celkovém výkonu 500 až 600 megawattů.
To představuje zastavěné území kolem 500 kilometrů čtverečních, což je asi rozloha poloviny Prahy. Ministerstvo nyní zpracovává metodiku, která by pomohla vybrat vhodná území.
