Tři dny bez peněz? Raději nebýt nemocný, řekli si Češi

Veronika Skálová Veronika Skálová
24. 5. 2010 16:00
Ubylo ohlášených pracovních neschopností, ale zato Češi stonali v průměru déle
Pří vážných onemocněních si lidé nemohou příliš vybírat. Ilustrační foto.
Pří vážných onemocněních si lidé nemohou příliš vybírat. Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Brno - Raději vydržet do víkendu nebo promarnit dovolenou, než si nechat vystavit neschopenku. Češi si po zavedení nových pravidel výpočtu nemocenské dobře spočítají, zda jim onemocnění stojí za to. Pokud však už onemocní, leží doma o šest dní déle než dřív.

Podle údajů Českého statistického úřadu byli Češi v loňském roce, kdy nový výpočet nemocenské začal platit, nemocní o 21,8 milionu dní méně než o rok dřív. Celkově lidé za rok prostonali 64,96 milionu dní.

Nově ohlášených pracovních neschopností ubylo v meziročním srovnání o 35 procent. Zato Češi ale stonali déle - namísto 39 dní jako v roce 2008 byla průměrná délka pracovní neschopnosti v loňském roce 45 dní. Hlavní důvod bude nejspíš v prvních třech dnech, kdy nemocný nemá nárok na výplatu nemocenské.

Zároveň však ubylo i lidí s nemocenským pojištěním, a to o 7 procent, což souvisí se zvyšující se nezaměstnaností v krizi.

Každý den stonají čtyři procenta pracujících

Nejnižší hodnoty od šedesátých let, kdy ho statistici začali sledovat, dosáhlo průměrné procento pracovní neschopnosti, které se snížilo o jeden procentní bod.

Tento údaj dosáhl svého vrcholu v roce 2003, kdy přesáhl 6,8 procenta. Na každých sto pojištěných pracovníků tak v jeden pracovní den připadalo téměř sedm nemocných nebo zraněných. Od roku 2005 tento údaj klesal, ale nikdy se za rok nesnížil tolik jako právě v minulém roce, kdy dosáhl hodnoty 4,1 procenta.

Ze statistik vyplývá také to, že v Česku ubylo smrtelných pracovních úrazů. Zatímco v roce 2008 zemřelo v jejich důsledku 174 lidí, loni jich bylo 105.

 

Právě se děje

Další zprávy