Pohledávky, které stát od banky koupil za 11,1 miliardy korun, chce prý Sobotka prodat zpět ČSOB za korunu. Odpor dozorčí rady ČKA vůči této transakci je skutečným důvodem, proč chce Sobotka tuto radu vyměnit, řekl dnes Tlustý na mimořádné tiskové konferenci.
ČSOB zatahování do politického sporu odmítá a tvrdí, že případné právní vady pohledávek si mezi sebou musí vyřešit ČKA s ministerstvem financí
Miliardové pohledávky za korunu
Sporné pohledávky pocházejí z doby prodeje majetku zkrachovalé Investiční a Poštovní banky, který koupila v roce 2000 právě ČSOB a za problémové úvěry se zaručil stát. Banka poté na ČKA převedla mimo jiné pohledávky v nominální výši zhruba 17 miliard korun, za které stát podle Tlustého zaplatil asi 11,1 miliardy korun. Nyní je chce Sobotka údajně prodat bance za korunu, protože se ukázalo, že pohledávky právně neexistují.
ČKA má přitom podle Tlustého šanci sporné dluhy bance vrátit a žádat peníze zpět. Stát již tak v minulosti učinil u pohledávek kolem společnosti J.Ring, ve které vyhrál spor s ČSOB, a banka musela vyplatit 1,7 miliardy korun. Rovněž u tohoto sporu se po žalobě firmy EC Group ukázalo, že pohledávky právně vůbec neexistovaly.
Na základě státních záruk by ČSOB mohla případné ztráty ze špatných a neexistujících úvěrů požadovat od ministerstva financí. Právní rozbory však podle Tlustého dokazují, že tyto záruční smlouvy vypršely a banka nemá na peníze nárok.
Dozorčí rada ČKA se podle Tlustého již 12. ledna usnesla, že je připravovaná transakce pro stát nevýhodná a že nemá mandát návrh ministerstva plnit. "Já považuji z dosavadního vývoje této kauzy za evidentní, že (Sobotka) více hájí zájmy ČSOB než zájmy státu," uvedl Tlustý. "Prohlašuji, že bych nikdy podobnou transakci nepodepsal," doplnil s tím, že ztráta by byla na straně ČKA a zisk na straně ČSOB.
IPB měla v dokumentech nepořádek
Podle mluvčího ČSOB Milana Tománka bylo již v roce 2000 zřejmé, že majetek IPB nemá uváděnou hodnotu. Důvodem byla buď neschopnost dlužníků vracet dluhy, nebo nepořádek IPB v dokumentaci. "ČSOB nemá žádnou odpovědnost za chyby IPB," řekl Tománek. Dodal, že se tato teze objevuje ve všech dokumentech mezi bankou a státem, a schválil ji i antimonopolní úřad a Evropská komise. V případě objevení zásadních právních vad je to podle banky problém MF a ČKA. "ČSOB je pouze pasivní účastníkem takového vypořádání. Takové vypořádání nemá a nemůže mít jakýkoli dopad do výnosů nebo nákladů ČSOB," řekl.
Řešení, o kterém se diskutuje a ČSOB jej teprve studuje, by prý mělo spočívat v technickém převodu zbylých aktiv IPB za jejich skutečnou hodnotu, a nikoli za korunu. ČKA se prý dnes snaží uměle konstruovat u těchto aktiv jakési pochybení ČSOB, byť tam podle Tománka žádné není. "Kdyby se v kauze IPB postupovalo jako v případu Enron a Parmalat, za mřížemi by už byli skuteční vinicí a nehledaly by se záminky k útokům vůči ČSOB," dodal.
Stát by mohl přijít o dalších 40 miliard
Státu podle Tlustého rovněž hrozí, že přijde o dalších 40 miliard korun, pokud prohraje související arbitráž s Nomurou. "Ministr Sobotka vede jednání k jistotě ztráty 11 miliard a pravděpodobné ztrátě 40 miliard, přičemž slovo pravděpodobné neumím konkretizovat na kolik procent," řekl Tlustý. Oba případy jsou podle něj propojené.
