Infobox
EKONOMIKA V ČÍSLECH
- Růst ekonomiky (1. čtvrtletí) - 7,4 procenta
- Nezaměstnanost v květnu - 7,9 procenta
- Květnová inflace - 3,1 procenta
Výsledek - 7,4 procenta - je nejlepší od roku 1995. Překonává i poslední loňský čtvrtrok, kdy ekonomika rostla tempem 6,9 procenta. Růst za celý loňský rok činil šest procent. V loňském prvním čtvrtletí se podle zpřesněných údajů ČSÚ pohnul hrubý domácí produkt o 5,4 procenta vzhůru.
Výsledek sice nenaplnil neoptimističtější předpovědi - vicepremiér pro ekonomiku Jiří Havel například sázel 8,2 procenta. I tak toto číslo slibuje mimo jiné růst zaměstnanosti i životní úrovně.
Ekonomové byli mírnější
Česko předstihlo i rychlost slovenské ekonomiky. Ta podle včera zveřejněných údajů poskočila o 6,3 procenta.
Na Havlovu prognózu reagovali před zveřejněním čísla analytici zdrženlivě. "Nyní se dá již relativně přesně odhadovat růst ekonomiky v prvním čtvrtletí. Počítáme s růstem těsně pod sedm procent. Číslo 8,2 je horní hranicí, kam by se mohlo tempo vyšplhat," řekl deníku Aktuálně.cz v polovině května hlavní ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík.
Do tipování se před volbami pustil i premiér Jiří Paroubek. Podle něj si hrubý domácí produkt za celý rok polepší o 7,5 procenta, tedy ještě více než loni, když to bylo šest procent.
Renomované ekonomické instituce to vidí ale trochu jinak. Zejména by měl růst mírně zpomalit. OECD to vidí na 5,75 procenta, Mezinárodní měnový fond na 5,5 a české ministerstvo financí na 5,6 procenta.
Růst je zdravý, přehřátí nehrozí
Jde o velmi výrazný růst, o jakém si například Evropská unie jako celek a především její staré členské země mohou nechat jenom zdát.
Česká ekonomika těží především z růstu exportu. Ke všemu si Česko užívá období nízké inflace, i když včerejší údaje hovoří o tříprocentní růstu cenové hladiny. Za dobrým stavem ekonomiky stojí příchod velkých zahraničních investorů, jako například automobilky TPCA, díky nimž roste export.
Naopak je podle ekonomů dobré, že ekonomika není tažena zvýšeným utrácením domácností. To by totiž mohlo roztočit inflační spirálu a způsobit přehřátí ekonomiky.
Rizika představuje především růst HDP založený hlavně na zvyšování mezd, výdajů a spotřeby domácností. Vysoký růst platů může ale zvýšit riziko inflace. Domácí výrobci nejsou schopni uspokojit poptávku a roste import, čímž se zvyšuje schodek zahraničního obchodu.
Důsledkem může být inflační spirála a oslabení měny, které mohou skončit stagnací nebo dokonce poklesem výkonu hospodářství.
Typickým příkladem přehřátí byl obrovský růst Česka v letech 1994-1996, který nahradila stagnace, pokles HDP a krize ekonomiky v roce 1998.
Pokud je však vysoký růst HDP založen na růstu produkce výrobků, na investicích a na vysokém vývozu zboží a služeb, pak je tento růst udržitelný a velmi prospěšný.
Spíše ne, soudí ekonomové
Tento případ se podle analytiků a ekonomů týká právě České republiky.
"Přehřátí ekonomiky nám nehrozí. Reálné mzdy v loňském roce rostly pomaleji než v předešlých letech. Spotřeba státu sice vzrostla o přibližně 0,8 procenta, pokud bychom však toto číslo očistili o nákup stíhaček Gripen, vládní politika by se pak jevila jako neutrální či dokonce restriktivní," soudí Pavel Mertlík.
Česko k tomu zaznamanelo relativně nízké míry inflace na úrovni kolem dvou procent. A za tou stály především ceny energií, které jsou určovány zahraničními společnostmi. "Dá se říci, že růst české ekonomiky je vyvážený a dá se říci i zdravý," dodává Mertlík.
Ani podle ostatních analytiků není pravděpodobný scénář "přehřátí ekonomiky".
"V současné situaci není třeba se obávat přehřátí naší ekonomiky. Růst je tažen hlavně čistým exportem, nikoli růstem mezd či investicemi. Ve struktuře růstu zatím nevidím známky poptávkové ani mzdové inflace," uvádí Radomír Jáč, hlavní ekonom firmy PPF Asset Management.
