Praha - Česká ekonomika dnes nemůže spoléhat na nástroje, které pomáhaly v minulém desetiletí.
"Už nebude stačit kvalifikovaná pracovní síla ani dobrý přístup k technologiím," vysvětlil ministr průmyslu Martin Kocourek, když představoval novou hospodářskou strategii.
Kvalitním pracovníkům a dovozu technologií vděčí Česko za své exportní úspěchy a tím i vzestup celé společnosti v minulých letech. Napříště ale bude potřebovat něco navíc, konkrétně schopnost využívat v tuzemských firmách inovace, které budou okamžitě reagovat na poptávku trhů na celém světě.
Subdodávky nás neuživí
Podle Kocourka končí praxe, kdy průmysl produkoval výrobky se střední přidanou hodnotou, jakou umožňují například automobilky.
"Dnes fungují české podniky jako subdodavatelé německých a dalších západoevropských firem, které pak dál exportují konečné produkty. Tato závislost může být pohodlná, v příštích letech ale nemusí stačit," upozornil Kocourek.
V Česku je prý už dnes dost firem, které umějí vyvážet do libovolných částí světa, zatím však nedokázaly využít svůj potenciál. Proto jim Kocourek jménem státu podává pomocnou ruku. Vláda bude podle něho podporovat nové průmyslové obory s největší perspektivou.
Vznikne nový fond na podporu inovací. Zároveň ministerstvo vytvoří databázi, ve které si budou moci všechny firmy dohledat, o jaké výrobky je v různých zemích zájem.
Převrat v českém průmyslu je nezbytný, zjistili experti ministerstva průmyslu při analýze mezinárodních trhů. V první řadě využili Globální zprávu o konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Report 2010-2011), kterou už deset let vydává Světové ekonomické fórum.
První vážné varování
Zprávy o konkurenceschopnosti minulých let ukazují, že Česko zažilo výrazný vzestup v letech 2001-2006, kdy se dostalo mezi třicet nejrozvinutějších zemí a v žebříčku přeskočilo patnáct konkurentů. Od té doby se situace neměnila, až loni se Češi propadli na 36. místo za Estonsko, Omán a Kuvajt.
Zpráva o konkurenceschopnosti ukazuje, že se Evropa rozpadá na dvě části. Svou pozici v první a nejhůře druhé desítce si udržují země na severu a západu Evropy. Do sedmé až deváté desítky ze 139 hodnocených zemí klouzají země jižní a východní Evropy, na které nejhůř dopadla ekonomická krize.
Češi i přes ústup ze slávy patří společně s Estonci a Poláky k premiantům z nových členských zemí EU. Zpráva o konkurenceschopnosti ukazuje, že jsou na tom dnes stejně jako Italové a Španělé. Přitom odhaluje, co musí Češi, Poláci, Italové a Španělé zlepšit, pokud se chtějí dostat na úroveň vyspělejších zemí evropského severozápadu.
Jejich podniky zaostávají ve schopnostech inovace a zároveň nefunguje veřejný sektor, který by hospodářský rozvoj efektivně podpořil. Zbytečnou byrokracií, korupcí a plýtváním podnikům naopak překáží.
Jak obnovit pořádek
Zpráva o konkurenceschopnosti udává pozici jednotlivých zení v desítkách kritérií. Česku patří devatenácté místo od konce, pokud jde o důvěru k politikům. Ke čtyřiceti nejhorším patří ještě v komplikovanosti zákonů, neprůhlednosti vládní agendy, klientelismu ve státní exekutivě a rozkrádání veřejných financí.
Kvalita veřejných služeb se hodnotí celkem podle jednadvaceti kritérií a v jejich součtu Češi dosáhli na 72. místo, v bezprostředním sousedství Svazijska, Ázerbajdžánu, Panamy, Vietnamu a Senegalu. To je o dvanáct míst horší pozice než v roce 2006.
Nejsme však mezi evropskými zeměmi úplnou výjimkou. Ještě větší úpadek veřejné sféry hlásí Zpráva o konkurenceschopnosti v dalších problémových zemích EU, jakými jsou Lotyšsko, Maďarsko, Itálie, Řecko a Slovensko.
Proto chce ministr Kocourek svou strategii projednat s ministerskými kolegy, kteří plánují vlastní reformy. Nová vize, která má přinést další rozvoj České republiky, se podle něho může realizovat jen ve spolupráci všech členů vlády.
Kocourkův materiál o konkurenceschopnosti projedná ve středu vláda. „Do konce června bude pro vládu připravena závazná strategie, jak vizi naplnit," upřesňuje mluvčí Pavel Vlček.
