Brno - Nedostatečná připravenost úřadů a nepochopení základních principů ze strany politiků. To podle nové studie provází přípravu spuštění projektů partnerství veřejného a soukromého sektoru - takzvaných PPP projektů.
Podle Transparency International, která si studii od Jana Pavla z Vysoké školy ekonomické nechala zpracovat, tak hrozí značné škody.
Ze studie rovněž vyplývá, že hrozí vznik skrytého zadlužení či nedostatečná kontrola.
| Blog šéfky Transparency International Adriany Krnáčové - čtěte ZDE |
Jen dva poradci pro dálnici
Transparency nyní například kritizuje u jednoho z pilotních projektů, stavby části dálnice D3, výběr poradců. O místo se přihlásili jen dva uchazeči. Ministerstvo dopravy však uvedlo, že vše je zatím v pořádku, podle vládního PPP centra vychází příprava všech projektů z obvyklých mezinárodních zkušeností.
Podle ministra financí Miroslava Kalouska, který už dříve naznačil svou opatrnost vůči projektům PPP, právě výstavba části jihočeské dálnice D3 ukáže, zda je možné s pomocí privátního investora stavět levněji.
"Pokud se to povede, může se to stát precedentem pro další obdobné stavby. Vláda vnímá tento projekt jako svoji prioritu," řekl Kalousek.
Zkušenosti z Británie
- Velká Británie je zemí, kde se projekty PPP využívají poměrně často, přesto i zde se často chybuje.
- Při formulaci smluv se úřady dopouštějí obou extrémů: v některých případech se snaží přesouvat celé riziko na soukromý subjekt (což má negativní dopad na jeho fungování) nebo naopak nechají veškeré riziko na veřejném sektoru.
- Velký důraz se klade na vstupní charakteristiky projektů jako objem vynaložených prostředků či počet poboček, naopak nedostatečné je hodnocení kvality a kvantity uskutečněných projektů.
- Nejvhodnější se ukázaly projekty směřující do výstavby infrastruktury, v některých projektech se podařilo dosáhnout snížení nákladů až o 42 procent, průměrně se ušetřilo dvacet procent.
- Naopak ve zdravotnictví se podařilo ušetřit pouze dvě procenta nákladů, smíšené výsledky a tedy i nárůst nákladů se objevily v případě projektů zaměřených na vývoj nových technologií.
Výběr investora je podle něj klíčový, proto má kvalita přednost před rychlostí. Ministr předpokládá, že se bude vybírat od letošního července a zhruba po roce bude podepsána smlouva. Když půjde vše podle plánu, třicetikilometrový úsek za zhruba 15 miliard by měl být hotový v červenci roku 2010.
Nebezpečí? Časová tíseň
Transparency International upozorňuje na to, že stávající zákon i návrh zákona o koncesních smlouvách upravující fungování projektů PPP v sobě skrývá významné okruhy nebezpečí. Podle experta Jana Pavla je tam například zakotveno velké množství výjimek.
Za ještě větší nebezpečí označuje Pavel to, že existuje návrh přidělovat projekty PPP bez výběrového řízení či veřejné soutěže - stačilo by prohlásit, že plánovaná akce vzniká v časové tísni.
"Takováto vágní formulace je však poměrně snadno zneužitelná. Navíc je otázkou, jestli vůbec může dojít k časovému tlaku u projektů na dobu až několika desítek let," uvedl Pavel s tím, že škody z nesprávně uzavřené smlouvy mohou být obrovské.
Za spolupráce veřejného a soukromého sektoru se má také postavit nový justiční areál v Ústí nad Labem nebo věznice v Rapoticích na Třebíčsku.
Naopak Transparency doporučila nevyužívat PPP projekty při budování infrastruktury potřebné pro uspořádání olympijských her v Praze.
