Období, kdy firmy využívaly zákona z loňského roku, který to umožňuje, je téměř u konce. Firmy, které se chtěly svých drobných vlastníků zbavit, to již udělaly, ostatní této možnosti zřejmě nevyužijí. Takto vidí situaci Česká kapitálová informační agentura (ČEKIA).
Do dnešního dne vyplatily společnosti malým akcionářům při vyvlastnění devět miliard korun. Celou třetinu této částky však vytvořil odkup akcií tří společností: skupina PPF kupující Českou pojišťovnu, ČEZ získávající stoprocentní nadvládu nad Severočeskými doly a skupina SABMiller při vyvlastnění akcionářů Plzeňského Prazdroje.
Proces zvaný squeeze-out neboli vyvlastnění minoritních akcionářů byl Poslaneckou sněmovnou schválen loni a účinnosti nabyl 3. června 2005. Od té doby ho využilo přibližně 216 společností, většina z nich se zjevnou nedočkavostí. V prvních třech měsících od schválení totiž proběhly valné hromady u 193 společností, jejichž výsledkem bylo odsouhlasení vyvlastnění.
K vyvlastnění majoritních akcionářů může dojít v případě, že většinový vlastník má v držení více než 90 procent akcií a valná hromada tento krok odsouhlasí.
| Měsíc | Počet valných hromad |
|---|---|
| červenec 2005 |
33 |
| srpen 2005 |
104 |
| září 2005 |
54 |
| říjen 2005 |
6 |
| listopad 2005 |
3 |
| prosinec 2005 |
4 |
| leden 2006 |
4 |
| únor 2006 |
2 |
| březen 2006 |
5 |
| duben 2006 |
1 |
Hra o tisíce
Celý zákon a proces však provází nesrovnalosti, odpor některých skupin a dokonce soudní žaloby. Například senátor Josef Novotný mluví o tom, že se jako starosta města Bystřice nad Pernštejnem setkal, podle svých slov, s nezákonným postupem firmy E.ON.
"Na valné hromadě na jaře loňského roku firma E.ON převedla minoritní akcionáře do firmy E.ON Česká republika, která byla pouze poradenskou společností. Sama si pak ponechala firmy Energetika a Distribuce," uvádí senátor Novotný.
"Za naše akcie nám pak nabídli 3600 korun. Podle nezávislého posudku, který jsme si nechali zpracovat, by se ona částka měla pohybovat nad deseti tisíci," doplňuje Novotný. Dodává ještě, že na firmu podal jménem města žalobu, která zpochybňuje již první krok, kterým bylo rozdělení akcionářů do různých firem.
Rozhodne Ústavní soud
O problémech zákona mluví i Karel Staněk z Ochranného sdružení malých akcionářů.
"Celý zákon je podle nás protiústavní, neboť popírá práva občanů na ochranu majetku. Spolu se sedmnácti senátory jsme podali stížnost k Ústavnímu soudu a žádáme zrušení tohoto ustanovení."
"Příklad Plzeňského Prazdroje mluví za vše. Firma SABMiller sice nabídla téměř 18 tisíc korun za akcii, podle odborníků by však tato částka měla být o několik tisíc vyšší, ne-li dvojnásobná," uvádí Staněk.
"To, co schválili poslanci v polovině loňského roku, se dá srovnat s tím, jak komunisté zametli s občany během měnové reformy v roce 1953," shrnuje svůj postoj Karel Staněk.
