Ruský holding koupil Vítkovice Steel
Vláda rozhodla, že stát prodá společnost Vítkovice Steel ruské skupině Evraz. Ta nabídla za akcie 7,05 miliardy korun, další 2,5 miliardy se zavázala investovat do podniku a 800 milionů do rozvoje regionu. Antimonopolní úřad schválil převzetí v září.
Druhý ve výběrovém řízení skončil ukrajinský System Capital Management s nabídkou 7,02 miliardy, šest miliard nabídly Třinecké železárny. Ty však zároveň v úterý uvedly, že nabízejí za státní podíl 7,07 miliardy. Devět miliard korun vládě dříve nabídla skupina Mittal Steel a také Penta.
Skupina Mittal Steel byla vyřazena ze soutěže kvůli soudním sporům její dceřiné společnosti Vysoké pece Ostrava se společností Vítkovice Steel o ceny dodávek železa. Pentu komise vyřadila kvůli odchýlení od smluvních podmínek.
Účtenky nad 50 korun povinné
Obchodníci museli od 1. července vydávat účtenky ke všem nákupům nad 50 korun. Ministerstvo financí se tak snažilo bojovat proti šedé ekonomice. Proti nové povinnosti ostře vystupovali podnikatelé a žinvostníci a dokonce i ministerstvo průmyslu a obchodu.
Sněmovna hlasovala ve stejný den o zrušení nové povinnosti, ale návrh neprošel. Napodruhé poslanci povinnost zrušili až 19. srpna zákonem o financování lokomotiv a vagonů. Zákon je účinný od 19. září a od té doby tedy platí stará podoba živnostenského zákona, podle které musí obchodníci vystavovat účtenky pouze na přání zákazníka.
Od července také platí povinné kolkování lahví s lihovinami.
Ústavní soud ztížil stavbu jezů na Labi
Ústavní soud rozhodl, že stavbu jezů na Labi nelze zákonem označit za veřejný zájem a ztížil tak výstavbu vodního díla. Proti zákonu, který to stanovil, podal ústavní stížnost Senát.
Podle Ústavního soudu musí být rozhodnutí o veřejném zájmu přezkoumatelné soudem, a proto nemůže být stanoveno v zákonu. Rozhodnutí uvítali ekologové, kteří vždy nové jezy na Labi odmítali. Podle nich by byly v rozporu s evropskou úmluvou o ochraně přírody.
V případu se střetli také dva ministři KDU-ČSL: ministr životního prostředí Libor Ambrozek, který ústavní stížnost podporoval, s ministrem dopravy Milanem Šimonovským, který naopak stavbu jezů kvůli zlepšení podmínek pro lodní dopravu bránil.
