Praha - Obchodní řetězce, nejen v Česku, úspěšně nabízejí výrobky vlastních, privátních značek.

Jejich názvy typu "Tesco jogurt" nebo "Delvita špekáčky" jsou však vůči spotřebitelům anonymní, obchodníci proto podle Hospodářských novin začínají výrobkům dávat atraktivnější názvy.

Západní trend

Do Česka tak přichází trend ze Švýcarska a Německa. "Chceme, aby název přilákal spotřebitele a byl srozumitelný," vysvětluje tiskový mluvčí diskontu Plus David Kolář pro HN.

Kombinace lepší ceny a atraktivnějšího názvu by měla zvýšit podíl prodeje privátních značek, který se v Česku pohybuje kolem sedmadvaceti procent. To je méně než je evropský průměr, v Německu tento podíl činí devětatřicet procent, ve Velké Británii čtyřiačtyřicet .

Že tyto názvy fungují, dosvědčuje i Jindřich Jirásek z reklamní agentury Progres Partners. "Dobrý příklad je jogurt Dobrá máma. Název má emocionální zabarvení a podvědomě nutí k nákupu víc než jogurt, který má jméno řetězce."

Podobná strategie se podle HN osvědčila i řetězci Kaufland, který přišel s řadou masných výrobků "Uzeniny od řezníka". "S prodejem jsme velice spokojeni," potvrzuje pro HN tiskový mluvčí Michal Šperl.

Když řetězce s privátními značkami začínaly, nabízely  zejména zboží nižší kvality za nízkou cenu. Dnes spolupracují s předními výrobci a často nabízejí nejrůznější prémiové řad či limitované série.

Už nejen jogurty

Řetězec Tesco dělí své výrobky do tří kategorií: Výhodný nákup, Standard a nejkvalitnější řadu Finest, v níž nabízí například dražší vína.

Stále častějším artiklem jsou také výrobky s označením Bio, ty dají název i jedné z výrobních  řad řetězce Ahold, která provozuje hyper a super markety Albert.

Privátní značky se podle HN stále častěji prosazují i mimo maloobchodní sféru, zejména u prodejců elektroniky. "U zboží jako jsou MP3 přehrávače nebo fotoaparáty tvoří naše privátní značky až dvacet procent prodeje," doplňuje šéf Datartu Pavel Sláma.