Ta požádala české úřady, aby poslaly své stanovisko k trase dálnice z Vídně k hraničnímu přechodu Mikulov.
Je to významný signál pro to, kudy by měla vést definitivní trasa dálnice A5, o kterou se vedou už delší dobu spory na obou stranách hranice.
Občanští aktivisté na rakouské straně hranice totiž chtějí místo dálnice pouze rozšířit stávající silnici a vybudovat obchvaty měst, jejich kolegové na Moravě zase prosazují variantu dálničního spojení do Rakouska přes Břeclav nikoli přes Mikulov.
Jediná varianta
Ještě v létě proto Rakušané nechtěli jednoznačně rozhodnout, kudy do Česka povedou poslední úsek dálnice A5 - zda do Mikulova, nebo do Břeclavi.
Infobox
Česko dálnici do Rakouska nemá
- Česko a Slovensko jsou jedinými sousedícími zeměmi, do kterých nevede z Rakouska dálnice. Dálnice z Vídně ke slovenským hranicím se však už staví a měla by být hotova za dva roky.
- Na Slovensku se také rychleji než v Česku podařilo vybudovat dálniční spojení k rakouským hranicím.
- Ještě pozdější termín než u dálnice R52 na Moravě, o které bude ještě rozhodovat soud, má dokončení dálnice D3 z Prahy přes České Budějovice k rakouským hranicím. Tam se plánuje dokončení na rok 2020. Z dálnice, která se chystá už od roku 1939, je dosud hotový jen obchvat Tábora několik kilometrů severně nad městem.
- Pro zbývající úseky není pevně stanovena trasa či nejsou schváleny územní plány. Pomalou výstavbu kritizuje Jihočeský kraj. Špatná dopravní dostupnost je podle jeho vedení překážkou pro další rozvoj firem a brzdí příchod investorů do regionu.
- Ministerstvo dopravy chce, aby část této dálnice z Tábora do Bolešic postavil soukromý investor.
- Výstavba třiatřicetikilometrového úseku přijde na zhruba 11 miliard korun a potrvá šest let. Stavět by se mohlo začít již v roce 2008. D3 má v budoucnu propojit Prahu s Českými Budějovicemi a povede dál do Rakouska.
- Investor bude úsek provozovat 30 let, poté dálnici převezme stát.
Rakouská správa dálnic Asfinag nyní ale české ministerstvo životního prostředí požádala pouze o stanovisko ke třem variantám posledního úseku dálnice do Drasenhofenu, kam se přes hraniční přechod přejíždí do Mikulova.
Tam se má A5 napojit na česku R52. S možností, že bude dovedena dálnice A5 k Břeclavi Asfinag nepočítá.
"Rakousko počítá s výstavbou severní dálnice A5 po hranici u Drasenhofenu nejpozději do roku 2010," uvedli zástupci Asfinagu ve své žádosti pro české úřady.
Podle těchto údajů bude stát výstavba úseku dlouhého necelých devět kilometrů a končícího na hranicích s Českem více než 69 milionů eur. Asfinag uvedl, že spojení do Česka je velmi důležité z hospodářského hlediska, významné je i pro turistický ruch.
"Z Vídně přes Brno budou dosažitelné hospodářské oblasti, jako je Slezsko, východní Morava a severní Čechy, východní Německo a jihovýchodní Polsko," je uvedeno v žádosti.
Podle zpracovaných studií má po dálnici A5 jezdit do roku 2015 více než třináct tisíc aut denně, zatímco nyní je to asi osm tisíc automobilů, většina zboží přepravovaná po této silnici míří do Vídně.
Občanská sdružení, která proti trase protestují jak na české, tak na rakouské straně i žalobami u soudů, chtějí o trasu dálnice dál bojovat a svá záporná stanoviska zašlou ministerstvu životního prostředí.
První soukromá dálnice
Ministerstvo životního prostředí zatím pouze oznámilo, že svoje stanovisko pošle později, než požadovala rakouská strana. "Požádali jsme kvůli překladům, aby byl termín pro vyjádření prodloužen o jeden měsíc, a rakouská strana to akceptovala," řekla Aktuálně.cz Jarmila Krebsová z ministerstva životního prostředí.
U výstavby dálnice A5 je poprvé v Rakousku uplatněn model "veřejně-soukromého partnerství" (Public-Private-Partnership, PPP) a projekt by se měl podle rakouské vlády stát vzorovým příkladem pro budoucí infrastrukturální projekty se soukromým podílem.
Stavební náklady na výstavbu celé dálnice jsou zhruba 850 milionů eur (asi 24 miliard korun). Privátní firmy budou kromě výstavby dálnice odpovědné i za její provoz a údržbu během prvních 30 let.
Asfinag zatím vypsal soutěž na výstavbu dálnice A5 do Mistelbachu (asi třicet kilometrů od hranic s Českem), vítězem veřejné soutěže se stalo konsorcium Bonaventura (s účastí stavebních společností Alpine a Hochtief).
Kvůli námitkám neúspěšných žadatelů byla zatím zakázka zastavena, podle agentury APA ale zpoždění prací nehrozí.
V Brně znovu spory
O trase dálnice R52 na české straně se bude s největší pravděpodobností znovu jednat příští týden na zasedání zastupitelů Jihomoravského kraje v Brně.
Starostové šesti měst a obcí na Mikulovsku totiž poslali stížnost.
Protestují proti tomu, že v souvislosti s projednávaným územním plánem Břeclavska stále není brána v úvahu ekologičtější a zároveň výrazně levnější varianta dálničního spojení Brna a Vídně s využitím postavené dálnice D2 a obchvatu Břeclavi.
Podle odpůrců dálnice nebyla uzavřena žádná mezinárodní smlouva, která by trasu dálnice jednoznačně stanovila. "Žádná závazná dohoda nebyla nikdy podepsána, což nám svým dopisem potvrdil i bývalý předseda vlády Jiří Paroubek," uvedl starosta Dolních Dunajovic František Bařina.
S trasou R52 z Brna do Mikulova už ale souhlasilo ministerstvo životního prostředí a dopravy, pro je i město Mikulov. Na výstavbu tlačí také podnikatelské svazy a provozovatelé obchodů v blízkosti hraničního přechodu.
