Praha - Pokud Západ nezačne znovu využívat svůj tvořivý potenciál, bude ve srovnání s Čínou postupně upadat. Právě kreativita je totiž jeho hlavní konkurenční výhodou. V technických znalostech či v nabídce vynikajících univerzit ho již asijská země dohnala, myslí si odborníci.

To potvrzují také analytici BBC, podle kterých se zvyšuje zvláště kvalita čínských univerzit. Prezident Yale University dokonce již dříve varoval, že do roku 2035 doženou Oxford, Cambridge či Ivy League a z žebříčku deseti nejlepších škol světa vytlačí některé elitní ústavy z Velké Británie či USA.

Podle serveru International Study se již mince začíná obracet. "Vysokoškolské vzdělání se tu za poslední roky dramaticky změnilo," komentují autoři webu.

Dříve podle nich mělo studium v Číně smysl jen pro hrstku zájemců, kteří se zajímali o bojové umění, malířství nebo čínštinu. Dnes tu ale najdou uplatnění i posluchači technických oborů, informatiky a samozřejmě obchodu a ekonomie.

Z mořských želv se staly chaluhy

Podle webu Topuniversities.com poskytne v následujícím akademickém roce čínské ministerstvo školství nejméně 238 milionů dolarů na stipendia pro zahraniční zájemce.

"Čínským studentům, kteří chtějí nalézt uplatnění spíše na domácím trhu, se naopak vyjíždět na západní školy přestává vyplácet," píše BBC. Cizí jazyky - tedy hlavní zbraň, kterou při pobytu na univerzitě v Evropě nebo v USA získali - se totiž v jejich zemi vyučují na stále vyšší úrovni.

A že budou mít problém na trhu uspět, jim hrozí právě spíše při návratu z ciziny. "Byly časy, kdy Číňané, kteří získali vysokoškolské vzdělání v zahraničí, patřili mezi svými vrstevníky mezi vyvolené," komentují britští analytici.

Hovorově se jim říkalo mořské želvy - přijížděli domů a na zádech si nesli celý svět. To se ale podle BBC změnilo: Dnes jsou označováni za chaluhy, vyplavené na pobřeží s mizivou nebo žádnou šancí najít odpovídající místo.

Západ přesto lákat nepřestává

Ani studium na Západě ale neztratí pro všechny Číňany jen tak lesk.

Podle televize NBC dokonce čínských studentů třeba na amerických univerzitách přibývá. V akademickém roce 2010 až 2011 jich tu podle Institutu pro mezinárodní vzdělávání (IIE) studovalo přes 157 tisíc, meziročně tedy o 23 procent více. Ještě v roce 2006 až 2007 jich bylo pouze necelých 10 tisíc.

Studovat v cizině má smysl hlavně pro ty, kteří chtějí následně v cizině i pracovat, případně se hodlají uchytit v některé z nadnárodních korporací.

"Naše univerzity jsou přes všechny své nedostatky stále majákem svobody, individualismu a osobního rozvoje," myslí si o amerických školách reportér CNN William Bennett.

Podle profesora Jiřího Zlatušky západní školy stále lákají kvůli akademickému prostředí, které je otevřenější než v asijských zemích s kulturou poslušnosti a podřízení.

Západ láká tvůrčí vstřícností

Hlavní konkurenční výhodou Západu jsou podle ekonoma Pavla Kohouta ze společnosti Partners vynalézavost, tvořivé myšlení a schopnost lépe ocenit nonkonformisty, rebely nebo inovátory.

"Západ byl vždy dost chaotický, neuspořádaný a vynalézavý," říká Kohout. Díky tomu podle něj mohli vyniknout nejen ti s formálním vzděláním, ale především talentovaní jedinci.

Michael Faraday měl například pouze základní školu. A první použitelný barevný film vyvinuli začátkem 30. let Godowsky a Mannes, houslista a klavírista, ve volném čase. Kodak potom převratný vynález od dvou amatérů jen mírně vylepšil.

"Miliony lidí mají dnes dobré vzdělání v různých oborech. Ale pozor - jenom hrstka z nich má dost dobrý nápad a je schopna vytvořit něco nového," pokračuje Kohout s tím, že pro inovace či pokusy je stále příznivější prostředí v Evropě či Severní Americe.

Čínská mentalita je oproti tomu podle něj setrvačnější a vyčnívat z řady tu platí spíše za prohřešek. "Kolik znáte čínských vynálezů od doby papíru, kompasu a střelného prachu?" ptá se ekonom. Zdůrazňuje, že samozřejmě v Číně skvělí vědci či vynálezci existují, většina z nich je ale podle něj spjata se Západem.

Zvláště Evropa však leniví

Především Evropě ale podle Kohouta hrozí, že tohoto kreativního ducha postupně ztratí a postupně převládne konformita, průměrnost a spíše standardizované měření výkonnosti.

"Mám obavy, že se postupně posunujeme k tomuto neosvědčenému čínskému zvyku. Vzdělávací systémy v Evropě směřují ke skupinovému myšlení," myslí si ekonom.

Podle profesora Jiřího Zlatušky je problémem Západu také stále větší lenivost. "Naopak v Číně se neztratil pocit, ze zvládnutí vědeckých znalostí je potřebná a užitečná věc, jako k tomu do jisté míry dochází u nás," doplňuje bývalý rektor Masarykovy univerzity.

Hlavním motorem je pilnost

Konkurenční výhodou čínského vzdělávání zůstává tradičně pracovitost a vytrvalost, stejně tak dlouhodobá orientace právě na vzdělání.

"Když jsem se tam s několika rodiči bavil o jejich dětech, často říkali: Můj syn půjde na Princeton! Samozřejmě jsem odpověděl, že to je perfektní, a zeptal se, kolik že mu je. A oni, že tři roky," píše William Bennett.

Jak se liší přístup ke studiu a přípravě na povolání, ilustruje ve své analýze rovněž BBC.

Američané obvykle řeknou, že je to o štěstí: "Na toto jsem se narodil bez talentu, tak půjdu studovat něco jiného." Na starém kontinentě se stále udržuje tendence vybírat si určitou sociální roli. "Můj otec byl instalatérem, tak ho budu následovat," ilustrují autoři údajný přístup Evropanů. V Číně podle nich ovšem devět z deseti studentů řekne: "Pokud budu tvrdě pracovat, tak to zvládnu."

---------------------------------------------------------------------------------------------------

Které vysoké školy jsou nejlepší?