Pokles byl největší v prvním čtvrtletí. Vyplývá to z údajů, které ČTK poskytla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Alena Fraňková. Zástupci podnikatelů snížení připisují menší podpoře malého a středního podnikání v porovnání s podmínkami zahraničních investorů.

Pokles počtu podnikatelů na počátku roku byl podle některých ekonomických expertů spíše administrativní záležitostí než odrazem špatných podnikatelských podmínek v Česku. Zástupci podnikatelů se ale domnívají, že za pokles mohla zejména daňová úprava, která zavedla takzvanou minimální daň.

Loňský rok byl zřejmě ve znamení vracení živnostenských oprávnění těmi, kteří je využívali příležitostně vedle svého hlavního zaměstnání a již neakceptovali rostoucí povinné odvody, řekl analytik HVB Bank Pavel Sobíšek. Naopak se ukázalo, že pokles počtu živnostníků nevedl k dlouhodobějšímu náporu na úřady práce. "Ti, kdo jsou ochotni podnikat, což vyžaduje určitou odvahu, nebývají pasivními příjemci dávek v nezaměstnanosti," dodal.

Úbytek podnikatelů se týká především malého a středního podnikání, velké podniky relativně prosperují, míní prezident Hospodářské komory Jaromír Drábek. V okolních zemích si prý dobře uvědomují, že menší firmy zajišťují stabilitu podnikatelského
prostředí, protože ty nepodléhají hospodářským cyklům a zároveň vytvářejí přes 50 procent pracovních míst. "U nás se malým a středním firmám takového ohodnocení nedostává, jejich význam bývá podhodnocován, alespoň měřeno optikou jejich podpory," podotkl.

Podmínky pro podnikání zlepší v tomto roce zejména novela zákona o dani z příjmu, jež mimo jiné zvyšuje živnostníkům výdajové paušály. Podnikatelé, kterým letos klesnou daně, by se měli dočkat také omezení byrokracie a při konkurzu lepšího postavení v roli věřitele. "Celkový rámec podmínek pro podnikání v Česku není nijak příznivý a zlepšování dnešního stavu je jen velmi pozvolné," poznamenal nicméně Drábek.