Holešov - "Jsem rád, že se toho nedožiju", zvedá se od záhonku svého činžovního domu důchodce Zdeněk Bártek.

Ani ne sto metrů za jeho zády se z roviny jako stůl zvedá mohutný, několik kilometrů dlouhý protihlukový val, za kterým se tyčí vodojem s velkým nápisem Průmyslová zóna Holešov.

"Proti pneumatikám su ale ochotný jít do ulic, ať mně klidně zastřelí," zlobí se nad záměrem postavit v části zóny továrnu Mitas na výrobu pneumatik pro traktory a motocykly. Podle důchodce jde o chemickou výrobu, a ta do zóny nesmí.

"Jsme pro smích celé republice," lamentuje o pár kilometrů dál mladý tatínek. Na opačné straně zóny, na okraji vesnice Zahnašovice právě tlačí kočárek po cestě s výhledem na ohromnou rovinu budoucího průmyslového srdce Zlínského kraje. Své jméno prozradit nechce.

Nová továrna hned vedle zóny

"Stálo to přes miliardu a pořád tam nic není. Hned vedle přitom zrovna otevřeli fabriku," vzpomíná na říjnové zprovoznění malé továrny na výrobu fólií americké firmy DuPont v holešovské místní části Všetuly.

"A to prý tam má ještě stát kontejnerové překladiště," zmiňuje nedávnou zprávu.místního tisku, že 360 hektarů velká a stále prázdná zóna, by se měla rozšířit o dalších 12 hektarů do oblasti, kde je plánovaná zeleň.

Nápad na Holešovskou zónu se zrodil roku 2005 za hejtmana Libora Lukáše (ODS), kdy pozemek pro svou továrnu hledala v Česku automobilka Hyundai. Ta nakonec skončila v Nošovicích.

Krajští politici od té doby rádi mluví o oživení odkazu fenoménů Bati a Čuby, lidem v okolí však zatím zóna místo slíbených pracovních míst dává spíš záminku nadávat.

12 % nezaměstnaných

Zatímco totiž v České republice bylo bez zaměstnání 8,5 procenta práceschopných lidí, ve Zlínském kraji byla nezaměstnanost desetiprocentní a na Kroměřížsku, kam Holešov patří, skoro dvanáctiprocentní. Proto ji také stát umístil právě sem a ze tří čtvrtin i zaplatil. Zbytek dal kraj.

Správcem holešovské zóny - jednoho ze šesti strategických areálů tohoto druhu v Česku a největšího na zelené louce - je Jakub Černoch, výkonný ředitel krajem založené společnosti Industry Servis ZK.

Spílání lidí ze sousedství ho mrzí, z větší části ho totiž považuje za neopodstatněné. Odchod Hyundai a hospodářská recese navíc vedly k překopání celé koncepce zóny, takže mírné zpoždění příchodu investorů, které on označuje spíš za "vývoj", je přirozené.

"Doba, kdy přijde investor a chce sto hektarů, je pryč. Byli jsme úplně první, kdo zónu otevřel malým firmám. Slyšel jste někdy, že by to dělal Žatec nebo Kolín?" Obstarat víc menších investorů znamená víc běhání. Ale taky jistotu, že krachem jednoho investora se ekonomika regionu nezhroutí.

"Určitě je to tak lepší, jedna velká fabrika je na prd," připouští mladý muž s kočárkem v Zahnašovicích.

První pracovní místa už příští rok

Rozlohou 360 hektarů je holešovská zóna skoro stejně velká jako vnitřní město Holešov. | Foto: Aktuálně.cz

Maximálně obsazená má být zóna podle Černocha roku 2015, kdy zhruba 40 až 50 investorů zabere tři čtvrtiny veškeré plochy (zbylou čtvrtinu budou tvořit investoři na příchodu nebo odchodu).

Na jihu Holešova tak vlastně vznikne úplně nové průmyslové město, rozlohou skoro stejně velké, jako samotný Holešov. Práci by tu jednou mělo mít podle studie ekonomů Petra Zahradníka a Jana Jedličky až 12 tisíc lidí - tolik obyvatel má dnes celé město.

Černoch navíc věří, že příští rok už přinese obrat, který bude vidět.

Spolu se zlínskou univerzitou se totiž v areálu začne stavět technologické a inovační centrum a továrny prvních pěti firem, které dohromady obsadí 20 hektarů plochy a vytvoří zhruba 800 pracovních míst (viz box). Jedna z nich plánuje na příští rok dokonce i zahájení výroby.

Také investorů bude podle Černocha příští rok přibývat rychleji, protože dokončený areál nabízí kraj teprve rok. Možná se podaří přitáhnout investora ze zahraničí, hlavně z Číny a Ruska.

Správce zóny: Lisování gumy není chemie

"V Mitasu se má pouze lisovat už hotová gumárenská směs," vrací se ředitel Černoch k výtkám místních, "v žádném případě nejde o chemickou výrobu." Projekt továrny podle něj projde stejně jako všechny ostatní provozy přísným hodnocením dopadů na životní prostředí EIA a musí mít také hydrogeologický průzkum.

"S DuPontem jsme intenzivně jednali, ale nepotkali jsme se časově," vzpomíná na investora, který začal na městských pozemcích těsně vedle zóny stavět krátce před jejím dokončením. "Je to nadnárodní koncern, potřebovali stavět hned," vysvětluje Černoch. Není však podle něj vyloučeno, že provoz v budoucnu svou výrobu do zóny rozšíří.

A zpráva, že se zóna chystá přesáhnout své hranice, je podle něj nedorozumění. Územní studie kompenzačních opatření prý kolem železniční vlečky počítá nanejvýš s nákladní rampou, rozhodně ne překladištěm. A navíc je to jen podklad k jednání s městem k územnímu plánu.

"O tom budeme jednat s krajem, nebudeme si to vzkazovat přes tisk," tvrdí starosta Holešova Zdeněk Janalík.

I přes krizí způsobený výkyv v poptávce po průmyslových plochách se tak podle Černocha daří držet plánu. "Byť se z venku zdá, že to jde pomalu," tvrdí Černoch.

Místní už toho kvůli chybějícím pracovním místům skousli hodně. Plán vybetonovat desítky hektarů nejkvalitnější hanácké ornice vedle kvalitních vodních zdrojů pro půl okresu tu má pořád hodně odpůrců.

Jsem pro, dostanu práci

Foto: Kateřina Mahdalová

"Jsem pro, mám autodopravu, dá mi to práci," říká však na adresu Mitasu za svými humny mladý tatínek ze Zahnašovic. "Dnes jsou ty normy tak přísný, že bych se toho nebál."

"Pokud to dá lidem práci, bude to dobrý, pořád ale nevíme, co tam bude," krotne nakonec i důchodce Bártek, který chce kvůli Mitasu vyjít do ulic.

"Když už to tady je, ať to funguje, ať to nejsou jen další utopené miliardy," tvrdí nakonec ve vchodě holešovského domu Jaroslav Hyánek, kterého zóna dokonce připravila o místo leteckého dispečera bývalého letiště, na jehož místě dnes prázdný areál stojí, a jehož ztrátu někteří Holešováci dodnes těžce nesou.