Netanya - Pokračování politiky jinými prostředky. Opis, který se vžil pro válku, jako by se stále častěji dal "navléct" i na ekonomiku. V globalizovaném světě zasaženém hlubokou recesí to platí dvojnásob.
Íránci bojkotují mobily od finské Nokie, Izraelci podepisují petici za bojkot nábytku od švédské firmy IKEA a na opačné straně planety se Američané přidávají k podobné petici proti skotské whisky. To vše kvůli politice.
Embarga, celní bariéry a protekcionistická opatření zůstávají v arzenálu vlád. Zmíněné příklady z posledních týdnů ale naznačují, že ekonomické bojkoty se stále častěji stávají prostředkem politického boje vzešlým "zespoda". Často pomocí internetu.
Peněženka jako globální volební urna
"Je čas, aby lidi volili peněženkou," shrnula trend v listu Israel Business žena z města Petah Tikva. Zdůvodnila tak svůj podpis pod internetovou peticí za bojkot švédského zboží. Ta vznikla jako spontánní reakce na článek švédského deníku Aftonbladet o údajném obchodu izraelských vojáků s orgány zabitých Palestinců.
Autor protišvédské petice, sedmadvacetiletý student a bývalý voják Moran Hadžbi označil článek v Aftonbladet za antisemitismus středověkého typu. V neděli, den poté, co petici pověsil na web, na ní bylo 4600 podpisů.
Bojkot kapitána Boycotta
- Kapitán Charles Cunningham Boycott byl správcem ve službách Lorda Erneho, britského vlastníka půdy v Irsku
- Roku 1880 se Irská pozemková liga postavila na odpor neférovým nájmům, které Britům platila
- Boycott odmítl snížit nájmy, liga mu proto odepřela pracovní sílu na žně
- Sklizeň Boycottovi nakonec pomohla obstarat padesátka dobrovolníků z řad protestantských Oranžistů, které hlídalo tisíc irských královských policistů
- Událost se stala hitem britských novin, které do Irska vysílaly své korespondenty
- Boycottova „nadřízeného" tak nakonec žně přišly mnohem dráž, než kdyby nájmy snížil, jak žádali protestující
- Nová forma protestu od té doby nese jméno správce Boycotta
(Zdroj: Wikipedie)
V zemi, která je sama terčem vládních i spontánních bojkotů od svého vzniku roku 1948, se tak kromě IKEA ocitly na potenciální černé listině i společnosti jako Volvo, H&M, nebo Absolut.
Jak ale informoval list Israel Business, bylo v neděli v prodejně IKEA v městě Netanya našlapáno jako kdykoliv jindy.
Podle odborníků mají totiž bojkoty často dobrý a oprávněný důvod. Jejich bezprostřední ekonomický i politický účinek je ale malý. Jako symbolický prostředek, jak upozornit na konkrétní problém či problém však fungují poměrně dobře.
"Vyměňte mi telefon"
Masový bojkot mobilů Nokia ze strany příznivců íránské opozice spustila petice na komunitní síti Facebook. Nevedl sice ke krachu firmy ani k anulování výsledků tamních zřejmě zfalšovaných voleb. Upozornil ale na znepokojující fakt, že konzorcium Nokia a Siemens dodalo technologie umožňující špehovat lidi režimu, který porušuje lidská práva.
Přesto podle některých zpráv zájem o značku Nokia klesl v teheránských obchodech až o polovinu. "Lidi se prostě stydí za to, že mají Nokii. Měl jsem tu i zákazníky, kteří ji chtěli vrátit, nebo vyměnit za jakoukoliv jinou značku," svěřil se jeden teheránský prodejce britskému Guardianu.
Mluvčí konzorcia dodávku technologie vysvětlil tím, že o ni iránská lváda požádala při rozšiřování sítě poté, co se počet mobilů v zemi za čtyři roky zčtyřnásobil. Barmě a Číně podle něj technologii nedodalo.
Jaký výsledek přinese nová iniciativa Američanů k bojkotu zboží ze Skotska, odkud byl tento týden propuštěn jeden ze strůjců atentátu na Boeing 747 nad skotským Lockerbie, se teprve uvidí.
Po beaujolais je v USA v nemilosti skotská
Kromě seznamu nežádoucích firem zveřejnily nově vytvořené stánky www.boycottscottland.com také seznam emailových adres skotských a britských politiků. Podle Američanů, jejichž krajané tvořili většinu obětí teroristického útoku, se totiž právě Britové a Skoti propuštěním nevyléčitelně nemocného Abdelbaseta al-Megráhího dopustili "flagrantní zrady".
Na komunitních sítích Facebook a Twitter se objevily návrhy přejmenovat skotskou whisky na "Likér svobody" a turistická agentura VisitScottland stanici BBC potvrdila, že několik Američanů zrušilo svou skotskou dovolenou.
Američtí turisté přitom ve Skotsku vloni utratili 260 milionů liber, více než pětinu příjmů z turistů ze zemí mimo Spojené království. USA jsou navíc největším odběratelem skotského zboží.
Severoamerická skotská obchodní rada i producenti whisky ale zůstávají klidní, podle nich se bojkot na odbytu neprojeví. "Nejspíš se tak na chvíli ohřeje v novinách a televizních talk show a postupně odezní. Bude tak následovat osudy spontánního bojkotu, kdy Američané před šesti lety vylévali francouzské víno do kanálu na protest proti odporu Francie k invazi do Iráku.
Ekonomickými bojkoty se zabývá ve Velké Británii působící indický bankéř a univerzitní profesor Bhaksar Dasgupta.
Expert: bojkot je placebo, nikoliv lék
Jakkoliv uznává morální oprávněnost některých bojkotů, tvrdí, že ve stále více propojeném světě nemají šanci na úspěch a nikdy nebudou dostatečně "neprodyšné," aby dosáhly zamýšleného cíle. A to ani na vládní či mezinárodní úrovni. Podle něj naopak často ještě víc ublíží lidem trpícím pod režimem, proti kterému jsou sankce namířeny.
Jindy se zase bojkoty obracejí proti zemím, které je vyvolaly. Když třeba arabské země kvůli karikaturám proroka Mohameda bojkotovaly dánské zboží, hrozilo saudskoarabské pobočce Arla Foods, že bude muset propustit 800 zaměstnanců.
Dasgupta proto považuje bojkoty i ekonomické sankce za bezzubé zbraně, které nic nezmění. "Bojkoty jsou prostě placebo, vůbec ne lék," tvrdí profesor.
Lékem by podle něj měla být diplomacie, ta ale selhává taky. "Je mi líto, že zním takto pesimisticky," omlouvá se profesor. Své "politiky jinými prostředky" se tak internetové komunity v dohledné době jen tak nevzdají.
