A protesty lidí už přiměly první radnice k tomu, aby oželely zisk z prodeje nebo pronájmu pozemků obchodním řetězcům a stáhly svůj souhlas s výstavbou obchodů.
Zastupitelé měst a obcí jsou totiž nyní jediní, kdo prostřednictvím schválených územních plánu mohou výstavbu nových obchodů zastavit.
Infobox
OBCHODY V ČESKU
- Podle údajů společnosti Incoma Research v Česku letos v červenci fungovalo již 206 nákupních center, z nichž 35 největších má 50 a více nájemců.
- Plocha moderních nákupních center v závěru loňského roku v Česku podle údajů mezinárodní společnosti DTZ byla 1,34 milionu metrů čtverečních. V letech 2006 až 2008 by měla v Praze a větších městech vzniknout nová nákupní centra o celkové rozloze dalších 580 000 metrů čtverečních.
- V regionálních městech činila v první polovině letošního roku plocha obchodních center více než 800 000 metrů čtverečních, z čehož 200 000 metrů čtverečních připadlo na Brno, za kterým následovala Ostrava (téměř 100 000 metrů čtverečních) a Olomouc (65 000 metrů čtverečních).
- V přepočtu na obyvatele bylo v republice 132 metrů čtverečních ploch obchodních center na 1000 lidí, zatímco evropský průměr činil 171 metrů čtverečních.
- Průzkum Univerzity Palackého zjistil, že v Olomouci mezi lety 1998 až 2002 ubylo celkem 104 z necelých osmi stovek obchodů (zmizelo i 37 obchodů s potravinami), ačkoli celková prodejní plocha se zvedla o třicet procent.
Stavějte jinde
Petice, kterou podepsaly desítky lidí v Ostravě - Porubě, tak přiměla místní zastupitele, aby odvolali svůj souhlas se změnou územního plánu, která by umožnila výstavbu prodejny Lidl u jedné ze základních škol.
Zastupitelé v Šumperku zase do města nepustili nový hypermarket Interspar. Ten měl vyrůst jenom několik desítek metrů od obytných domů. "Jeho výstavba by znehodnotila okolí. Je dobře, že se město postavilo na naši stranu proti prospěchu nadnárodní společnosti," řekl Petr Horák, mluvčí občanského sdružení Senová, které proti stavbě protestovalo.
Poruba a Šumperk nejsou jediná dvě místa, kde možnou výstavbu obchodů provází protesty. A lidé, kteří obchody u svých domů nechtějí, tak nyní hledají všechny možnosti jak stavbě zabránit. Podávají žaloby, píší petice, přesvědčují úřady, aby své rozhodnutí změnily.
V Bučovicích tak protestující lidé dokonce přiměli památkáře, aby dva měšťanské domy v centru města, které měly ustoupit diskontu Lidl, navrhli vyhlásit za památku. Pokud návrhu ministerstvo kultury vyhoví, bude si muset firma hledat místo pro svůj obchod jinde ve městě.
Prohlášení domů za památkově chráněné by navíc zachránilo i městskou kasu. Městu by totiž v případě, že by od smlouvy s Lidlem samo odstoupilo, hrozilo, že by firma mohla požadovat náhradu za zmařenou investici.
"V případě, že domy budou prohlášeny za památku, tak se nesmí zbourat. Investor by tak nemohl požadovat ani žádnou náhradu," uvedl v Deníku Vyškovska starosta Bučovic František Šujan.
Obchod třeba u rybníka
Také zástupci developerských firem, kteří pro obchodní společnosti hledají vhodné pozemky, připouštějí, že především v menších okresních městech se hledají místa čím dál hůře. "Lidé sice jezdí rádi nakupovat levněji, obchody ale chtějí mít daleko od svých domů. Vhodných volných pozemků ubývá," uvedl Jan Černý z jedné z developerských společností.
Podle Romana Konečného z poradenské společnosti Etis ale vinu na tom, že příchod obchodních řetězců provázejí protesty, mají zastupitelé, kteří schvalují územní plány.
"Firmy si pak jenom vybírají vhodné pozemky a samozřejmě je pro ně nejschůdnější najít si místo, kde nemusí až tak moc investovat třeba do napojení na silnice. A čím blíže městu, tím lépe," řekl Konečný.
Podle něj navíc radnice příliš netlačí na to, jakou podobu mají obchody mít.
Nákupní centrum na asi sedmi tisících metrech čtverečních tak například po souhlasu zastupitelů má vyrůst například přímo u Národní přírodní památky Chropyňský rybník v Chropyni na Kroměřížsku.
Odborníci ale i přes to, že protesty lidí zastavily některé projekty, předpokládají rychlý růst počtu obchodů také v krajských a okresních městech. "Protesty mohou zastavit jenom menší část projektů, většina projde," uvedl Konečný.
Desítky dalších obchodů
Zatímco ještě v roce 1996 v Česku podle údajů společnosti Incoma Research nebylo žádné velké nákupní centrum s více než 50 nájemci, tak v roce 2001 připadlo jedno na 1,8 milionu obyvatel.
Letos už připadá jedno velké nákupní centrum na 350 tisíc obyvatel a v roce 2008 by tento ukazatel měl klesnout na 250 tisíc obyvatel.
Do dvou let v Česku plánují firmy výstavbu dalších asi sedmdesáti obchodů, od diskontů až po velká nákupní centra.
Jenom diskontní prodejce Lidl podle údajů zadaných do systému posuzování vlivu na životní prostředí od začátku roku oznámil výstavbu čtrnácti prodejen po celé zemi, jeho konkurent Discount Plus, pak devíti obchodů.
