Znojmo - Starostům i lidem bydlícím v okolí největší evropské bioplynové stanice ve Velkém Karlově na Znojemsku došla trpělivost - vyzvali stát, aby stanici - postavenou i za pomoci dotací z Evropské unie - zavřel.
Podle starostů šesti obcí i občanských sdružení totiž stanice ohrožuje veřejné zdraví a životní prostředí.
Zápach a znečištění
Stanice za bezmála dvě stě milionů korun podle nich bez povolení a dodržování hygienických předpisů likviduje živočišné zbytky a části mrtvých těl hospodářských zvířat a šíří do okolí zápach a znečištění.
"Fakticky se bioplynová stanice stala kafilérií, která nemá potřebná povolení a její provoz je tedy nezákonný," řekla Ivana Sobotková Jarošová, iniciátorka petice občanů Velkého Karlova.
K zásahu a uzavření stanice vyzvali ministra životního prostředí Martina Bursíka a ředitelku České inspekce životního prostředí Evu Tylovou starostové obcí Božice, Hevlín, Hrabětice, Hrádek, Krhovice a Šanov.
A stanici chtějí uzavřít proto, že dosavadní zásahy státu byly neúčinné - podle protestujících sice firma provozující stanici dostala statisícové pokuty, nic si z nich nedělá a v nezákonném počínání pokračuje dál.
Ředitelka České inspekce životního prostředí Eva Tylová deníku Aktuálně.cz potvrdila, že firma už dostala pokuty ve výši 2,9 milionu korun a inspekce zahájila i další správní řízení.
V něm společnosti hrozí až sedmimilionová sankce. Proti většině pokut se ale firma odvolala a bude o nich rozhodovat soud.
Když zavřete, zaplatíte
Tylová potvrdila, že fungování stanice považuje inspekce za vážný problém. Uzavřít stanici ale podle ní není jednoduché, má totiž platná povolení ke svému provozu.
A firma už hrozí, že pokud by stát stanici uzavřel, bude požadovat odškodnění.
"Pokud stát bude chtít stanici zavřít, jistě to může udělat. V takovém případě musí ovšem nést odpovědnost a někdo bude muset zaplatit ztracenou investici," uvedl Bohumír Rada, šéf jevišovického Agrodužstva, jemuž stanice patří
Stanice byla uvedena do provozu v roce 2006 a pracuje 24 hodin denně.
Využívá rozkladu biologických zbytků na bioplyn, denně spotřebuje 250 tun odpadů. Kromě klasických splašků, kejdy, hnoje a zbytků ovoce a zeleniny dokáže zpracovávat třeba i kosti a peří.