Praha - Minimálně v posledních čtyřech letech se občas oprášil nápad "Galileo do Prahy". Češi usilují o to, aby se administrativní centrum navigačního satelitního systému Galileo, největšího projektu Evropské unie, nastěhovalo do budovy bývalé Konsolidační agentury v pražských Holešovicích. Česká vláda k tomuto účelu již objekt vyhradila.
V Evropské unii se však o administrativní sídlo projektu Galileo uchází několik zemí. Vedle Čechů Španělé, Nizozemci a Belgičané.
Šance získat Galileo pro Prahu mírně vzrostly, uvedl vloni ministr Gustav Slamečka. Ostatní uchazeči z nových členských zemí byli totiž uspokojeni jinak. Slovinci získali centrálu regulační energetické agentury a na ostrově Malta má vzniknout úřad pro imigraci. Na úrovni EU navíc existuje rozhodnutí z roku 2003, dle něhož by vznikající unijní agentury měly sídlit v nových členských zemích. To automaticky vyřadilo z kandidatury Španělsko, Nizozemsko a Belgii.
Galielo v číslech
- Navigační systém Galileo bude obsahovat 30 družic obíhajících zeměkouli ve výšce 23,5 tisíce kilometrů.
- Družice bude mít rozměry 2,7 krát 1,1 krát 1,2 metru a vážit sedm set kilogramů.
- Družice díky nastavení a umístění umožní držiteli přijímače signálu určit polohu s přesností jednoho metru.
- Předpokládá se, že se Galileo uplatní z 80 procent v dopravě a v aplikacích vázaných na informace o zeměpisné poloze.
- Odhad nákladů na program nebyl zatím přesně stanoven. Předpokládané ekonomické přínosy by mohly do roku 2020 dosáhnout 74 miliard eur.
- Projekt by měl být spuštěn v roce 2013.
Původní znění článku naleznete ZDE
Vládní zmocněnec pro projekt Galileo Karel Dobeš spatřuje v umístění agentury do Prahy obrovskou příležitost pro český vesmírný průmysl. Totéž se domnívá ministr pro evropské záležitosti Juraj Chmiel. "Po rozhodnutí Evropské komise o zřízení technického kontrolního střediska pro Galileo v Oberpfaffenhofenu u Mnichova v roce 2004 se v okolí plánovaného centra začaly s pomocí bavorské vlády koncentrovat takzvané klastry pro satelitní navigaci. Od roku 2005 vzniklo v okolí Oberpfaffenhofenu 38 firem," řekl Chmiel.
Také podnikatelé z oboru si myslí, že jde o pozitivní snahu. "Zvýšil by se zájem o české firmy," sdělil týdeníku EURO Marek Šimčák, ředitel brněnské společnosti Czech Space Research Centre (CSRC), jež vyrábí komponenty do vesmírných družic.
Na peníze se neptejte
Na jakou částku nakonec Galileo přijde? Když program v roce 1999 začínal, hovořilo se o částce 1,8 miliardy eur. Cílem bylo vytvořit evropský navigační systém, který by byl na rozdíl od amerického GPS veřejně kontrolovaný. Komise tehdy počítala i s tím, že Galileo vznikne jako projekt PPP, na kterém by se podílely soukromé subjekty a veřejné instituce.
Po krachu PPP přišla Evropská komise s plánem, dle něhož náklady na spuštění satelitní navigace přejdou na EU. Novým termínem dokončení se stal rok 2012. Předpokládané výdaje se vyšplhaly na 3,4 miliardy eur. Eurokomisař pro dopravu Antonio Tajani pak letos v lednu prohlásil, že Galileo by měl odstartovat v roce 2014. Odmítl však prozradit částku, na niž tento projekt přijde. Hovoří se o pěti miliardách eur.
