Foto: D1 končí. Stará Tatra jde do šrotu, zbytek do frcu

1/14 Přehled fotografií
"Na konci roku to ruším. Tady to končí, aut je moc, práce nebude," shrnuje živnostník František na stavbě dálnice D1 nedaleko Hulína, proč pošle svou Tatrovku a tím i živnost řidiče stavebního náklaďáku po 15 letech do šrotu. "Věříme, že se D1 do Říkovic stihne do prosince, ale pak je to ve hvězdách," potvrzuje mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka neveselé vyhlídky na stavbě dálnic závislých živnostníků a zaměstnanců. Jen na dálnici D1 pracoval František z nedalekých Pačlavic podle svých slov osm let. Po Novém roce ale nastoupí ke známému do zemědělství -  řídit traktory a kombajny.
"Zrovna v sobotu jsme se o tom bavili v hospodě," vybavuje si bagrista Roman, jeden z majitelů eseróčka se zemní technikou Zetem. "Známý má velkou stavební firmu a tvrdí, že bude muset masivně propouštět. Mně zatím živily spíš ekologické stavby jako kanalizace a čističky. S těma to ale taky vypadá všelijak." Roman měl podle svých slov štěstí, že začal podnikat "v dobrou dobu." Bagr, v kterém sedí, dovezl z Německa, splácel 80 tisíc měsíčně po tři roky. "A to byl jetý, nový by stál i 130 tisíc měsíčně. Když vám takový stroj dva měsíce stojí, máte velký problém." "Ano, přibývá i zabavených nesplácených náklaďáků u leasingových společností," potvrzuje Martin Zvěřina ze specializovaného internetového bazaru TipTrucker, že spousta firem a živnostníků ve stavebnictví už boj s odlivem peněz ze sektoru prohrálo.
"Moc dobře to nevypadá," nakloní se Jirka ze svého modrého náklaďáku v barvách Skansky. Jako každý rok, má i letos smlouvu na dobu určitou. "Zatím si nemůžu stěžovat, šéf vždycky práci zajistil. Prý ale Skanska nevyhrála na příští rok žádnou soutěž, tak kdo ví. Jeden den tu jsi a druhý už tu být nemusíš. Prý budou nějaký kšefty v zahraničí, ale tam asi naberou místní," uvažuje mladý řidič. S Jirkou jsme se potkali o kus dál už při podzimní reportáži, kdy jeho kolega shrnul na konci šichty náladu ve firmě slovy: "Jsme nasraní jako psi." "To je výstižné. A pořád to platí ," tvrdí Jirka. "Takovýchhle osmikol jsou bazary nacpaný," dodává řidič konkurenční firmy M-Silnice stojící u podobného červeného čtyřnápravového náklaďáku, který sem dorazil až z Hradce Králové.
"Všechny hlavní indikátory ukazují, že v letošním roce dosáhne české stavebnictví nehoršího poklesu za posledních 10 let," shrnul minulý týden průzkum nálady manažerů ve stavebnictví ředitel výzkumné společnosti CEEC Research Jiří Vacek. Podle ředitele stavební společnosti OHL ŽS Michala Štefla pětina stavebních firem padne. To už se ostatně děje, známý je případ insolvence firmy Eurostav. "Já už jsem se do zemědělství na rok vrátil," navazuje bagrista Standa z Nové Vsi v Pardubickém kraji. "Pak ale přišly kvóty na mlíko, kravám uřezaly hlavy a já šel zase na stavbu. Jinou práci budu hledat těžko."
Řidič válce firmy M-silnice Radek patří k těm, co se utěšují, že práce nakonec bude. "Však oni to zase pustí. Peněz je! To, co jde z fondů EU bude frčet dál," věří. Jeho kolegové zase tvrdí, že to, nač se firma specializuje - tedy finální asfaltové povrchy - se bude dělat pořád i na silnicích nižších tříd. Škrty v rozpočtu státu i samospráv ale ohrožují i povinné spolufinancování dotovaných projektů. "Roku 2013 peníze z EU skončí úplně," připomněl navíc minulý čtvrtek na tiskové konferenci o českém stavebnictví generální ředitel Metrostavu Pavel Pilát.
"Jak to vidím? Stejně jako ministr včera v poledne," vzpomíná Rostislav z brněnské firmy DSH na nedělní Otázky Václava Moravce, kde Vít Bárta hájil potřebné škrty v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. "To je hrozně jednoduchý: nebude práce, nebudou peníze. A pak to bude těžký," říká muž obsluhující "mobilní" betonárku. I on ale věří, že tak specializovaná práce mu vydrží. Žádná pozice teď ale není před propouštěním jistá upozorňují topmanažeři z oboru. "Dojde k okamžitému zásahu do personální oblasti. Od pískoven po obalovny asfaltu," potvrdil předseda představenstva firmy Strabag Jaroslav Katzer.
"Všecko se to zastaví, a co se s těma lidma bude dít?" ptá se bagrista Roman. Podle něj i jeho kolegů se uzavření rozestavěných dálnic státu nevyplatí, protože propuštění skončí na podpoře. "Zvýší se mandatorní výdaje státu," varoval minulý týden i šéf Metrostavu Pilát. Faktem ale také je, že hodně dělníků na dálnicích je ze zahraničí. Jako tento Slovák.
Poledne. Čas na oběd. Většina chlapů ze stavby jezdí sem, do jídelny hulínské továrny Pilana.
"Co ti mám říct. Buď práce bude, nebo nás pošlou do p...," utrousí ve frontě za tímto mladíkem Martin z Uherského Brodu, který má u Skansky smlouvu na dobu neurčitou jako tesař. Opakuje tak asi nejčastější postoj pracovníků na dálnici. Na oběd bylo na výběr ze čtyř menu od 54 do 64 korun. Vepřový steak s bramborem nebyl špatný.
Tahle parta Slováků od Skansky ale obědvá přímo na jednom z pruhů budoucí dálnice. Na sousední pruh právě náklaďák složil fůru betonu, kterou budou po jídle zase rovnat do přesně daného sklonu mírné zatáčky D1.
Tohle ještě není nářek, ale pouze odpočinek Do prosince je na D1 práce nad hlavu. Co bude pak, je podle ministerstva "ve hvězdách."
"Doděláme tenhle sjížďák a pak jedem asfaltovat silnici mezi Vlkošem a Troubkami," jmenuje řidič firmy M-Silnice. "Je to takový všelijaký, nikdo nic neví."
Stavebnictví podle ČSÚ v prvním čtvrtletí 2010 propadlo o 22 %, zatímco celá ekonomika oživovala o 1,2 %. Není divu, že v něm teď vládne vysoké napětí.
"Udělali jsme úspory a uvěřili jsme, že jsme připraveni na krizi," řekl minulý týden Jindřich Topol, vrchní ředitel divize železničních staveb firmy Skanska, která už propustila dva tisíce lidí. „Teď to vypadá, že to tak není." "Proti tomu, co jsme dosud prožili, je to úplně nový fenomén," dodal o hrozícím zastavení rozestavěných staveb předseda představenstva Strabagu Jaroslav Katzer. Tento čerstvý metr betonu dálnice D1 tak možná znamená historický předěl. "České stavebnictví po krizi, bude jiné," potvrdil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Václav Matyáš.