Firma se v nejlepších časech pyšnila sedmdesáti továrnami. Nyní je to jenom poloprázdný - a vytunelovaný - dvacetihektarový areál v Brně, kde různé firmy zaměstnávají několik desítek zaměstnanců.

Dnes, ve středu 31. ledna se pro Zbrojovku Brno začíná psát nová etapa. V dražbě se bude hledat nový majitel areálu, ve kterém nejstarší budova pamatuje doby Rakouska Uherska.

Padne rekord?

Vyvolávací cena převyšuje 350 milionů korun a dražební společnost očekává podle dosavadního zájmu o prohlídku areálu, že padne tuzemský rekord, kterým je zatím částka utržená za prodej majetku společnosti Unikov (více než 465 milionů korun).

Pokud rekord padne, nebude to jediné prvenství továrny, která desítky let výrazně ovlivňovala život v Brně i ekonomiku celé země.

Můžete být u toho: Deník Aktuálně.cz pro Vás připravil on-line přenos z dražby, která má být největší v historii. Začne v 11 hodin dopoledne.

Továrna zažila dobu, kdy byla jedním z nejmodernějších průmyslových provozů ve střední Evropě a její sportovní a lovecké zbraně znal celý svět. Prošla si také polistopadovou privatizaci - vystřídala majitele z řad bývalých svazáckých funkcionářů, najaté zahraniční manažery. Zažila konkurs vyhlášený soudcem Jiřím Berkou nebo správkyni konkursní podstaty s falešnými tituly.

Víte, co znamená ZETOR?

Dlouhý je i seznam výrobků, které od roku 1918, kdy se Zbrojovka stala oficiální československou státní zbrojní továrnou, opustily areál firmy.

Opravovaly se v ní vagony, vyráběly telegrafní a telefonní výstroje, pak pušky, kulomety, automobily, jízdní kola, letecké motory, traktory a také kancelářská a výpočetní technika.

Se Zbrojovkou je ovšem spojena i sláva brněnského sportu. Jméno firmy nosili fotbalisté při zisku jediného titulu v roce 1978, nejlepší v zemi byli několikrát i basketbalisté a volejbalisté Zbrojovky.

Továrna byla také u počátku výroby traktorů Zetor: název totiž vznikl tak, že se k počátečnímu Zet ze Zbrojovky Brno přidaly poslední dvě písmena ze slova traktor. A první traktory se značkou Zetor se vyráběly v areálu Zbrojovky.

Svazáci, Berka, falešné tituly

Zatímco Zetor nakonec přežil svoji klinickou smrt a brány továrny znovu opouští tisíce traktorů ročně, Zbrojovka tak úspěšná nebyla. Zbyl po ní jen poloprázdný areál a téměř půlmiliardový dluh.

Zbrojovka tak doplatila na hospodaření majitelů v 90. letech a na začátku dvacátého století.

Firmu počátkem roku 1999 ovládla skupina bývalých vysokých komunistických a svazáckých funkcionářů, ve Zbrojovce působil například bývalý svazácký šéf Vasil Mohorita nebo předlistopadový ministr energetiky Antonín Krumnikl.

Ti do firmy přivedli najatého španělského manažera Fernanda Valeru a slibovali práci, zakázky i zisky. Ani jedno se nesplnilo a továrna skončila v konkursu v roce 2003.

Sídlo firmy bylo narychlo přesunuto z Prahy do Litvínova a pouhé dva dny pak stačily soudci Jiřímu Berkovi k tomu, aby prohlásil na firmu konkurs.

Berka je společně s dalšími lidmi před soudem kvůli zmanipulovaným konkursům, ten zbrojovácký patří mezi ty největší. Berkou prohlášený konkurs byl zrušen, za několik měsíců ale firma skončila v konkursu znovu, tentokrát už legálně.

Majetek z firmy měl postupně mizet do několika dceřiných společností v Česku, na Slovensku nebo v Kanadě. Celkem se podle některých odhadů měl z firmy ztratit majetek a také část ochranných známek za téměř půl miliardu korun. Tyto případy stále vyšetřuje policie.

Před soudem nakonec skončila i konkursní správkyně firmy Ilona Strmisková. Už předtím musela ze své funkce odejít, když vyšlo najevo, že neoprávněně užívala akademické tituly inženýrky ekonomie a doktorky práv.

Strmiskovou navíc policie obvinila z toho, že chtěla prodat pod cenou zbraně ze Zbrojovky.

Zbraně, které v minulosti firmu proslavily, se v areálu vyrábí i nyní.

Některé stroje koupila společnost Brno Rifles ze skupiny kolem uherskobrodského podniku Česká Zbrojovka. Zaměstnala 29 bývalých pracovníků Zbrojovky a loni na podzim začala v pronajaté části brněnského podniku opět vyrábět.